Škůdci v zahradě
Většinu negativních změn zdravotního stavu rostlin můžete pozorovat pouhým okem. Škůdci v zahradě mohou způsobovat vadnutí rostlin, rostliny ztrácejí svou přirozenou barvu a rovněž se na nich nemusejí začít tvořit listy ani květy. Škodlivý hmyz, jako jsou například svilušky, ale i další škůdci v zahradě, mohou působit negativně jen na určitých částech rostlin, ale i plošně na celých rostlinách.
Svilušky úřadují jako škůdci v zahradě i doma
Jsou to drobní roztoči, kteří působí jako škůdci v zahradě nebo ve skleníku, napadají venkovní rostliny, ale jsou nepřáteli i pokojových rostlin. Problémy způsobují i v zemědělství, kde napadají chmelnice nebo kukuřičná pole. Daří se jim především v současném horkém a suchém počasí. Ve sklenících mohu páchat škody prakticky celý rok. Jejich oblíbenými rostlinami jsou užitkové rajčata, okurky, papriky nebo jahody, ale nepohrdnou ani okrasnými rostlinami, jakými jsou krásně kvetoucí oleandry. Existuje asi 1200 druhů svilušek. U nás působí škody především ta chmelová nebo ovocná, ale můžete se setkat i se sviluškou stromovou, rybízovou, angreštovou nebo jabloňovou. Jak už názvy naznačují, napadají právě ty rostliny, podle kterých se jmenují, nebo jim podobné druhy.
Svilušky jsou velmi malé, měří jen 0,5 až 0,7 mm. Pod lupou vypadají jako malinkatí pavoučci, kteří se schovávají nejprve pod spodní stranou listů a následně působí po celé rostlině, na které utvářejí jemné pavučinky. Žijí převážně v početných koloniích na rostlinách a z jejich listů sají mízu. Jejich zbarvení je od průsvitné bílé po zelenou, zelenošedou (typické zbarvení pro svilušku chmelovou), žlutou (typické zbarvení pro svilušku jabloňovou) a červenooranžovou (typické zbarvení pro oplodněnou chmelovou), některé jsou sytě červené (typické zbarvení pro svilušku stromovou). Oplodněné samičky svilušek přezimují v kůře stromů nebo v puklinách v půdě. Při trvalejším oteplení nad 10 °C vylézají na spodní stranu listů nebo na pupeny rostlin, kde kladou vajíčka. Jedna samice za den naklade až 20 vajíček. Při teplotách nad 27 °C se po třech dnech líhnou z vajíček larvy a za dalších pět dnů se přemění na nymfy a následně v dospělé jedince.
Nepleťte si svilušku s jiným roztočem – sametkou, která je jí podobná. Sametka je drobný červený pavouček, který ale nenapadá rostliny. Dorůstá do velikosti 4-5 mm a jejich oblíbeným územím jsou louky, zahrady nebo les, kde žijí na trávě nebo keřích. Pozor na larvy sametek podzimních, které napadají lidi i domácí mazlíčky, a způsobují jim silné svědění, které je projevem vyrážky.
Jak poznáte rostliny napadené sviluškou?
V prvních momentech napadení rostliny sviluškou nebudete pouhým okem nic vidět. Ideální je lupa, kterou přiložíte na spodní stranu rostliny, u které máte podezření na výskyt. Pokud tomu tak opravdu je, bude pletivo listu propíchané a svilušky z něj budou sát nektar. Listy budou mít bílé a žluté skvrnky. Postupně se listy budu zbarvovat do žluté až po oranžovou v důsledku působení vypouštěných fytotoxinů při sání svilušek. Napadený list má při běžném pohledu stříbřitý nádech a postupně usychá do hnědého zbarvení, až úplně odumře.
Škůdci v zahradě se dají likvidovat, někdy stačí prevence
Současná vlna veder spojených se suchem nahrává sviluškám v jejich rozvoji a útoku na rostliny. Postačí dbát na důkladnou zálivku rostlin. Oslabené rostliny v důsledku sucha a horka jsou snadným terčem pro tyto roztoče. Ve skleníku můžete toto klima ovlivnit nastavením vyšší vlhkosti.
Likvidace chemickými pesticidy nemusí fungovat, a proto je nutná kombinace ještě s jinými prostředky. Vhodné jsou ty na syntetické bázi, které na rostlinách vytváří dlouhodobou ochranu a fungicidní přípravky vytvoří ochranný film. Ti z vás, co preferují prostředky na přírodní bázi, si mohou rostliny od svilušek ochránit bylinkovými směsmi. Další možností je využít žluté lepové pásy, které jsou vhodné pro vnitřní i venkovní prostory. Pomoci mohou i draví roztoči, kteří svilušky likvidují. Aplikujte je od prosince do března, ale nepoužívejte pesticidy, které by je zabily. Další možností je vysazení bylinek v blízkosti rostlin, které budou svilušky odpuzovat. Vhodná je bazalka, máta, koriandr, měsíček nebo heřmánek. Přirozenými nepřáteli svilušek jsou berušky nebo mšice.
