Podobně jako třeba zelí nebo kedlubna je růžičková kapusta kultivarem brukve zelené. Byla vyšlechtěna v 18. století v Belgii a dříve se jí také proto říkalo bruselská. Díky mnoha svým přednostem u nás rychle zdomácněla a je škoda, že v současnosti stojí trochu v ústraní. Přitom má v kuchyni široké uplatnění.
Růžičková kapusta se mrazu nezalekne
Při pohledu na někdy metr přesahující košťály obalené malými „růžičkami“ se až nechce věřit, že je tento druh zeleniny příbuzný třeba květáku nebo brokolici. Na rozdíl od jiných druhů košťálovin je růžičková kapusta skutečný „polárník“. Bez problému vydrží na záhonu mrazy až do nějakých -17 °C. Chlad navíc zlepšuje její chuť, protože nízké teploty v ní zvyšují obsah cukru. Nejvýnosnější jsou polovysoké a vysoké hybridní odrůdy jako Dolores, Casiopeia nebo Lunet. A kdyby náhodou i u nás udeřily polární mrazy pod -20 °C, lze košťály vyjmout ze záhonu a umístit je volně do pařeniště.
Pokud pro ni zvolíte na zahrádce správné stanoviště s těžší humózní půdou a zajistíte ji dostatečnou zálivku, docílíte bohaté úrody. Právě květen až začátek června jsou ideálním obdobím pro její výsadbu, vhodné je zasázet ji do předem vyhnojené půdy. Růžičková kapusta nemá ráda větrná stanoviště. Ideální je pro ni neutrální půda s pH faktorem mezi 6,5 – 7. V sušších letních měsících nesmí zemina kolem ní vyschnout. Nezaškodí ji trochu přihnojovat, a hlavně zbavovat plevelu.
Bez problému můžete růžičkovou kapustu pěstovat na záhoncích s řadou ostatních rostlin. Ideální jsou třeba rajčata s celerem nebo brutnákem, který odpuzuje škůdce a podporuje celkovou vitalitu svých sousedů. Růžičková kapusta vysázená vedle heřmánku pak bude mít velmi pěkné růžičky. Tento něžně kvetoucí soused má totiž schopnost ji povzbuzovat v růstu. Vysázet ji lze také do záhonu, z něhož jste sklidili rané brambory. Zkušení zahrádkáři vám doporučí vysázet ji rovnou s bramborami dohromady. Ale najdou se i rostliny, které ji vadí. Třeba jahody a maliny, které vyžadují kyselou půdu, nebo petržel a salát, které zase špatně snášejí přihnojování. To růžičkové kapustě naopak nevadí.
Podobně jako u jiných brukvovitých rostlin má tento druh kapusty velkého nepřítele v běláskovi. Tomu lze zabránit tím, že ji vysadíte mezi rajčata nebo celer, které svou vůní bělásky odpuzují. Ale pokud ji dáte do kvalitní půdy, je proti různým nemocím a škůdcům poměrně odolná.
Růžičková kapusta chutná i léčí
Růžičková kapusta vám díky své odolnosti vůči mrazu ušetři i starost o sklizeň. Kdykoliv ji budete v kuchyni potřebovat, natrháte si čerstvé růžičky přímo na záhoně. Chuťově je růžičková kapusta mnohem lahodnější než ta klasická a také je lépe stravitelná, protože nenadýmá. Hodí se jako příloha k masu nebo do polévek či rizota. Lze ji konzumovat i zcela syrovou, ale pokud má někdo problémy s trávením, raději by se měl této variantě vyhnout.
Vedle delikátní a jemné, někdy až máslové chuti jí patří zasloužené místo v našem jídelníčku. Především pro vysoký obsah vitamínů (A, C, E a vitamíny skupiny B), kyseliny listové a řady minerálních látek, včetně selenu, hořčíku a železa. Její pravidelná konzumace snižuje cholesterol, čistí cévy i celý organismus a optimalizuje trávení.
