Proč vysévat následné plodiny?
Následné plodiny pomohou odstranit to, čeho jste si možná sami všimli. Úroda plodové, listové i kořenové zeleniny je rok od roku nižší. Často je příčinou, že pěstujete několik let po sobě stejné plodiny na tomtéž záhonku. Rostliny tak čerpají z půdy stejné živiny, a zároveň vypouštějí stejné látky do půdy, která se postupně vyčerpává. Pro plodiny se tak zhoršují životní podmínky a jsou rovněž náchylnější k chorobám a napadení nejrůznějšími škůdci.
Pomoc je přitom docela jednoduchá – střídání plodin na záhonech, které se v tomto případě označují také jako trati. Prvním krokem je rozdělit si zahrádku na ony tři trati. Na nich se budou postupně prostřídávat prakticky všechny druhy zeleniny, které se u nás běžně pěstují a které se dělí do skupin podle těchto tratí.
Trojfázová výsadba
Zeleninou 1. trati jsou druhy náročné na živiny, mezi něž patří papriky, okurky, dýně, cukety, patisony nebo melouny. Vedle těchto plodových odrůd ale potřebují bohatou půdu také brambory, celer, pórek, kukuřice, květák, brokolice, kapusta a zelí. Půda na záhonech 1. trati by měla být na podzim obohacena o organická hnojiva, tedy živný kompost nebo chlévskou mrvu. Ty se přes zimu postarají o to, aby měly náročné odrůdy na jaře dostatek živin, nicméně i během vegetační sezony je nutné ještě přihnojování.
Na 2. trať patří zelenina středně náročná na živiny, která už nepotřebuje, a často i nesnáší čerstvě pohnojenou zeminu organickými hnojivy. Ocení spíše tu, která se už během předešlého roku změnila v kvalitní humus. Na těchto záhonech se daří ředkvičkám, ředkvím, mrkvi, petrželi, červené řepě, česneku, cibuli a z bylinek pažitce. Mají ji rády i některé druhy listové zeleniny, především saláty, mangold a špenát.
Na 3. trati je místo pro nenáročné druhy, které můžeme ponechat v podstatě bez hnojiva. Hodí se pro výsadbu luštěnin a některých bylinek, třeba kopru, majoránky nebo bazalky.
Kdy přichází čas na obnovu
Systém střídání je jednoduchý. Tam, kde byly v jednom roce plodiny 1. trati, přijdou v následujícím roce ty ze skupiny druhé, tam kde byla zelenina 2. trati, budou v příští sezoně druhy z „trojky“. Na místě je pochopitelně otázka, co po třech letech se záhonem, který je už zcela bez živin?
Vesměs všechny luštěniny mají báječnou schopnost regenerovat půdu, protože ji obohacují dusíkem. Takže po sklizni se tento záhon nechá několik týdnů odpočinou a na podzim se opět vydatně pohnojí organickým hnojivem, aby byl na jaře připraven stát se první tratí. Na velkých zahradách je možné nechat ho odpočívat celou následující sezonu a posílit ho ještě výsevem zeleného hnojiva.
A ještě tip…
U střídavého pěstebního systému se vyplatí mít mapku zahrady a s jednoduchým přehledem, co kde v konkrétním roce rostlo. Tyto pomůcky ocení i zkušený zahrádkář, protože má rychle po ruce informace, z nichž může vycházet při další výsadbě.
