Úspěšné pěstování ovoce bez chemie začíná výběrem vhodného stanoviště a obohacením půdy přírodními hnojivy, především kompostem. Jedná se totiž o druhy, které budou na jednom místě více let, takže je důležité, aby na něm měly dlouhodobě dobré životní podmínky. Když jim zkrátka dopřejete to, co mají nejraději, budou dostatečně silné a budou prospívat zcela přirozeně, bez „chemického“ zásahu.
Pěstovat bez chemie lze díky proudění vzduchu
Životní podmínky se pochopitelně u jednotlivých druhů v některých bodech odlišují, nicméně některé pěstební postupy lze použít prakticky u všech. Především se snažte, aby porosty keříků měly kolem sebe dostatek prostoru. Zajistíte jim tak nejen životní prostor, ale také proudění vzduchu, které ve vlhkém období přirozeně vysušuje listoví i plody. Důležité je rovněž přihnojování kompostem a pravidelný prořez. Proti plevelu a některým plísním je zdatným bojovníkem mulč, třeba ve formě mulčovací netkané textilie. Zároveň tak zabráníte odpařování vody v horkých letních dnech. Aby nenapadaly keříky padlí a rzi, vysázejte mezi keře pelyněk nebo mátu. Ty mají schopnost tyto nepřátele hned v začátcích likvidovat.
Nenároční i zhýčkaní
Asi nejběžnějšími keříky s drobným ovocem jsou u nás rybízy. Jsou sice schopny prospívat takřka v jakýchkoliv podmínkách, ale skutečně dobře plodit budou jenom s dostatkem slunce a ve vlhčí půdě. Podobně je na tom angrešt. Oba druhy se vyskytují v keříčkové i stromkové formě, která je u angreštů tou lepší variantou, protože ji méně napadá padlí. Sluníčko ocení i maliníky a ostružiníky, které zvláště dobře prospívají v mírně kyselé půdě s přídavkem rašeliny.
Do „kyselejších“ stanovišť se hodí i kanadské borůvky. Mnohem odolnější jsou ale borůvky kamčatské. Nevyžadují kyselé prostředí, plodí už od května, netrpí chorobami a nenapadají je škůdci. Prakticky žádnou péči nepotřebuje ani aronie, tedy černý jeřáb. Stačí, když ji vysadíte na slunečné stanoviště a nebudete to přehánět se zálivkou. Bývá odolná proti škůdcům a chorobám, jen starší keříky vyžadují pravidelný prořez. Mezi nenáročné ovocné keře se řadí rovněž rakytník.
Pravým opakem jsou jahodníky, které jsou mezi drobným ovocem pravděpodobně nejchoulostivějším druhem. Mají rády slunné a chráněné stanoviště a půdu bohatou na živiny. Potřebují i pravidelnou ranní zálivku, protože ta večerní podporuje vznik houbových chorob.
Při pěstování bez chemie pomohou přirození nepřátelé
Podpořit zdraví ovocných keříků lze zálivkou doma vyrobenými jíchami, tedy domácím přírodním hnojivem. To se nejčastěji připravuje z kopřiv a je vhodné pro všechny druhy rostlin, kterým dodá například železo, draslík, dusík, fosfor a zvyšuje jejich obranyschopnost. Jíchů vyrobíte i z afrikánů a dalších rostlin, ale v takovém případě je vhodné nejdříve vyzkoušet, u kterých rostlin jednotlivé jíchy skutečně zabírají.
Někteří škůdci z hmyzí říše mají zdatné přirozené nepřátele z řad příbuzenstva. Proto se nebojte postavit na zahradě hmyzí domeček, který přiláká slunéčka, zlatoočky, pestřenky a další užitečný hmyz, který vám pomůže v boji nejen se mšicemi. Pomoci mohou také některé bylinky nebo květiny, vedle již zmiňované máty a pelyňku patří do této skupiny rovněž slunečnice, fenykl, kopr a afrikány, které svým zápachem některé škůdce dokonce odpuzují.
Pokud chcete mít po ruce pro jistotu přece jen nějaký ten šikovný preparát, v dobrých zahradnictvích a hobby marketech objevíte nejrůznějších průmyslově vyráběné bylinkové postřiky na mnoho chorob nebo proti hmyzím škůdcům.
