Brousit nebo nebrousit?
Ne vždy je nutné dřevo brousit. Mnohdy je pro efekt dokonce žádoucí dřevo nechat opracované hrubě, ať už se jedná o ruční, či strojové opracování například soustruhem, dřevu to dává jistý historický nádech a ukazuje to i na jistou šikovnost zpracovatele. Na dřevu se totiž všechno projeví, každá chyba je do povrchu doslova vryta. Mnohdy ji jde jednoduše odstranit a jindy je to s opravou složitější.
Jak dřevo brousit?
Drtivé většině kutilů a laiků přijde tato otázka velmi zábavná a neshledávají na ní nic zvláštního. Broušení dřeva ale není jenom o tom vzít brusný papír a nějakým způsobem dřevo vyhladit. Je třeba si ale uvědomit, že položit tuto otázku zkušenému truhláři, řezbáři či jinému umělci, strávíte s ním možná i několik večerů nejen dlouhými, ale také zajímavými diskuzemi právě o tom, jak dřevo brousit.
Záleží vždy na tom, co od dřeva očekáváme a také na co ho chceme použít. Je totiž veliký rozdíl v broušení dřeva, které použijeme na nábytek a toho, které použijeme na zahradní domek nebo na podbití střechy.
Také si musíme ujasnit, zda je dřevo pěkné a stojí za to zdůraznit jeho krásu nebo naopak není dřevo ničím zajímavé nebo se bude mořit, pak není nezbytné brousit tak najemno a stejným postupem jako v prvním případě.
Obecně lze říci, že musíme dřevo prvně opracovat nahrubo. K tomu nám poslouží dláto nebo třeba hoblík. Poté se postupně opracovává brusným papírem nejprve s velkou a poté s jemnou hrubostí. Při broušení je třeba brát v potaz i směr broušení. Při broušení proti vláknům se vlákna vytrhávají a více se poškozují, než je tomu při broušení v jejich směru.
Co ovlivňuje zrnitost brusného materiálu?
Jemnější a precizní broušení budeme potřebovat u tmavého a stejně tak u tvrdého dřeva. Dále záleží na homogenitě povrchu, čím je povrch homogennější (například javor), tím více si dáme na práci záležet.
Záleží také na stupni lesku, kterého chceme dosáhnout. S tím je bohužel také spojená preciznost a trpělivost. Čím vyšší lesk požadujeme, tím víc se projeví naše chyby. Je proto dobré nepřeskakovat ve stupních jemnosti zrnitosti. Při přeskočení se nám posléze objeví na povrchu rýhy, které se pak zpětně hůře dohlazují.
Záleží také na finální úpravě povrchu. Pokud hodláme natírat dřevo nátěrovou hmotou, která se nanáší ve velmi tenké vrstvě, tím spíše je nutná precizní příprava povrchu. Finální hrubost také ovlivňuje i fakt, zda chceme dřevo lepit či nikoliv. Mnohá lepidla vyžadují hrubý povrch, aby se zasákla hlouběji do dřeva a lépe tak držela. To samé může platit i o úpravě povrchu laky, oleji a vůbec různými nátěry. Při broušení dřeva je tak opravdu nutné myslet poměrně dost dopředu a vědět, k čemu bude dřevo sloužit a dle toho provést patřičné kroky k jeho finální úpravě.
Čím brousit?
Od dob průmyslové revoluce uběhlo už mnoho let, a tak dnes výrobci nabízejí mnoho alternativ ať už ručního, nebo strojového broušení. V případě ručního broušení máte na výběr různé dřevěné nebo korkové špalíčky na uchycení brusného papíru. Tyto špalíčky si můžete jednoduše vyrobit i sami doma v dílně.
Čtěte také:
- Dílna a její vybavení. Bez čeho se neobejdete?
- Na nářadí, nebo k bydlení? Jak vybrat zahradní domek
- Kompresory pro běžné použití
Dále existují různé typy brusného papíru. Jeden typ je vhodný pro vlhké broušení a druhý zase pouze pro suché broušení a podobně. Tam, kde už síly nestačí, nabízejí výrobci elektrické brusné stroje.
Mezi nejpoužívanější patří bruska úhlová, pásová, vibrační a excentrická. Princip broušení ale zůstává stále stejný. Je dobré postupovat od největší hrubosti po tu nejmenší a vždy myslet na to, k čemu bude dřevo sloužit a jak dosáhnout onoho efektu.
Text: autorský článek Jan Vrbata, specialista na nářadí, foto: Shutterstock.com
