Všechno tohle nářadí je totiž nejen stále potřeba, ale dost rychle se opotřebovává, takže nový kousek do výbavy každý zahradník uvítá. A když mu chcete skutečně kápnout do noty, můžete se opatrně poptat, co bude na jaře nejvíc potřebovat. Nůžky je potřeba mít stále při ruce. Určitě dvoje univerzální – jedny rovné, podobné kuchyňským a druhé se silným zahnutým ostřím.
Prvními nastřiháte bylinky nebo květiny do vázy, druhé si poradí s větvičkou keře, odkvétajícími růžemi, ale třeba i silným motouzem, kouskem drátu nebo plastovou hadicí. Na takové běžné jsou vhodné dvoučepelové, pokud potřebujete často postřihat suché větvičky, pořiďte si ještě jednočepelové nůžky, u nichž ostrá zahnutá čepel vlastně dřevo přeřízne a odsekne na pevné hraně druhé části nůžek. Čím stříhat trávu? Speciální nůžky mají delší čepele. Rukojeti mohou být buď klasické nůžkové, nebo je tisknete proti sobě jednou rukou – když potřebujete trsy trávy přidržet a odstřihnout, je druhý způsob určitě praktičtější.
Na živé ploty se jistě hodí křovinořez s elektrickým nebo benzinovým motorem, ale správný zahradník ví, že plot vyráží neposedné větvičky nečekaně a aby měl pěkný tvar, zastřihuje se vlastně pořád, nejen celkově dvakrát za sezonu. Vzhledem k tomu, že potřebujete, aby nůžky střihaly i ve výšce a v natažených rukách, vybírejte takové, které mají delší čepele i rukojeti, pohodlný, nejlépe pákový stisk, který násobí sílu střihu, a také aby nebyly příliš těžké.
Potřebujete odstřihovat větvičky na vysokých stromech? K tomu nejlépe slouží nůžky s nastavitelnou polohou stříhací hlavy a výsuvnou rukojetí (větvičky rostou v různých úhlech a takto se ke všem dobře dostanete až do výšky 3,5 metru, aniž byste šplhali po žebříku). Podle stáří stromů a síly větví, které potřebují pravidelný „chirurgický“ zákrok, vybírejte dvoučepelové nebo jednočepelové provedení s různou silou stisku i velikosti čepelí.
Zkrátka nejsou nůžky jako nůžky, a až budete dárek vybírat, nezapomeňte také na to, jestli je bude používat žena s drobnou dlaní nebo naopak mužský s pořádnou tlapou. Výrobci pamatují na ergonomii rukojetí pro oba případy a dokonce i pro praváky a leváky. Kvalitní výrobek by měl dobře padnout do ruky, rukojeti by měly být potažené změkčujícím plastem s protiskluzovou úpravou. Ostrost a případně potah čepelí nepřilnavým materiálem, na který se tráva, listí, ani kůra nelepí, to už je samozřejmost. Pro usnadnění práce nabízejí dnes výrobci také nůžky akumulační, kde za vás většinu síly vydá malý motorek – při stříhání trávy nebo živého plotu takového pomocníka určitě oceníte.
Pily a pilky patří také k základní výbavě zahradníka. S některým – zvláště syrovým – dřevem si totiž už nůžky neporadí, a tak je třeba řezat. Na to se hodí pilky s pevnou ergonomicky tvarovanou rukojetí, případně s možností instalace na teleskopickou násadu, abyste se pohodlně dostali i do korun stromů. Samotné ostří by mělo být pevné, ale pružné, několik centimetrů široké a zahnuté – tak lépe sedne k větvi, kterou řežete. Drobné ozubení se speciálním broušením na syrové dřevo vám také ulehčí práci.
Klasické rámové pily bude pak mít ve výbavě především ten, kdo zpracovává silnější polena na topení. Pokud řežete jen uschlé větve průměru okolo 5 cm, stačí vám rámová pila menší, se kterou může řezat jeden člověk. Pořádná polena na přikládání do krbu ovšem budete řezat na koze ve dvou – prostě každý chvilku tahá pilku. A na to je potřeba rámová pila větší, s obloukem rámu vyváženým na obě strany – řežeme pak vodorovně, nikoliv šikmo jako s malou pilkou. Dvojité ozubení se zakalenými zuby, ostrými jako břitva, řeže při tlačném i tažném pohybu.
Na zahradě se neobejdete ani bez sekerky. Zapomeňte na nemotorná tlusté dřevěné topůrko a sekerku, která se kvůli tomu, aby z něj nevypadla, musela máčet ve vodě. A také každou chvíli brousit. Moderní výrobky mají odlehčené topůrko z polyamidu vyztuženého skelnými vlákny, na konci potažené protiskluzovým plastem, tvarované tak, aby padlo do dlaně. Čepel z kvalitní kalené oceli je ještě potažená speciální vrstvou antiadhézní látky, která snižuje tření až o čtvrtinu, takže při sekání snadno vytáhnete sekerku ze špalku. Ostří je buď užší (pro osekávání větví od kmene), nebo širší (na sekání polen). Pata sekerky (ta je opakem ostří) je tvarovaná tak, aby se dala použít jako palice. A ukotvená v topůrku tak, aby nikdy nemohla vypadnout. Délka topůrka i šířka ostří je různá, záleží na tom, v jakém terénu osekáváte větve, ohlazujete kůru z kmenů, nebo zda štípáte polena do krbu.
TIP: Dámě sekerku ani pilu nekupujte, zato pro kamaráda to bude skvělý nápaditý dárek. Své vyvolené ovšem můžete naopak pro potěchu jejího zahradnického srdce darovat třeba roztomilou sadu zahradnického nářadíčka – nůžky, lopatku, hrabičky – doplněnou zahradnickými rukavicemi. I kdyby jen přesazovala pokojovky a holdovala letničkám za oknem a bylinkovému koutku v kuchyni, kytičkované nebo všelijak barevné nářadíčko se jí určitě bude líbit. Že se hlínou trošičku odře? Co vy víte, třeba si ho obdarovaná vystaví v květinovém koutku jenom jako dekoraci.
Text: Gabriela Koulová
