Klejotok je gumovitý sliz, který na vzduchu hnědne a tuhne. Nejčastěji se s ním setkáváme na kmenech a větvích třešní, broskvoní, meruněk, švestek nebo višní. U starších stromů je velmi těžko vyléčitelný. Jedná se o způsob obrany stromů, převážně peckovin, které jsou nějakým způsobem poškozené na kmeni nebo větvích a snaží se tak zabránit vysychání dřeva stromu a napadení infekcemi. Klej = pryskyřice.
Důležité je stanovit příčinu
Příčiny vzniku klejotoku však nemusí být jen v poškození kůry peckovin. Příčinou může být i přehnojení stromu dusíkatými hnojivy nebo vzájemná nesnášenlivost roubu a podnože.
Klejotok může být způsobován i soustavným zamokřením půdy vlivem vysoké hladiny spodní vody, nedostatkem vápníku v půdě nebo absencí draslíku či kyseliny fosforečné.
Dalšími příčinami vzniku klejotoku mohou být u špatně ošetřená mechanická poškození stromu nebo nevhodné období prodělaného řezu stromu. Přestárlá koruna, přílišné sucho či bakteriální infekce mohou rovněž vést ke vzniku klejotoku.
Prevence je důležitá
Podle stanovené příčiny můžeme učinit buďto preventivní opatření anebo se snažit již napadený strom vyléčit. Ovšem někdy je na prevenci pozdě a tehdy pomůže například hnojení, výběr optimální doby řezu anebo už jenom vyfrézování napadeného dřeva ze stromu.
Rány zatřete, odumřelé větve odřízněte
Větve napadené nekrózou odstřihujte vždy alespoň 20 cm pod napadeným místem. Veškeré rány po odříznutí ošetřete hustým nátěrem z latexové barvy, do níž jste přimíchali Kuprikol jako dezinfekci. V růstovém období nikdy řez staršího dřeva neprovádějte. Je-li to nutné, můžete zkracovat pouze mladé výhony. Optimální dobou pro řez peckovin je jaro, nejlépe březen. Otevřené rány preventivně zamažte sadařským balzámem, který zabrání vzniku houbových onemocnění.
Propadlá a zhnědlá kůra ukazuje na bakteriální chorobu
Preventivním opatřením proti klejotoku peckovin je pravidelný postřik stromů 3x ročně, a to v srpnu, září a říjnu. Je-li již strom napaden a vykazuje bakteriální onemocnění projevující se zhnědnutím tkáně pod propadlou kůrou, musíme zakročit rázněji. Tehdy je třeba chorobou zasažené části stromu vyříznout nebo i vyfrézovat až na zdravé pletivo.
Pozor na zálivku
Zejména v pozdním létě a na těžkých půdách je třeba zalévat peckoviny opravdu opatrně. Pokud nastanou vytrvalé deště, zakryjte půdu pod stromem fólií, díky tomu odvedete přebytek vody mimo kořeny stromu. Víte-li o tom, že máte na pozemku trvale vysoký stav podzemní vody, pěstujte peckoviny raději na vyvýšených místech.
Foto: shutterstock.com,
