Letní sucha rozhodně nejsou novinkou posledních několika let, pokud ale trvají dlouhou dobu a značně se snižuje hladina podzemní vody i povrchových toků, znamená to pro nás i jistá omezení při zálivce. Vodou jednoduše nesmíme plýtvat, což by mělo platit i během celého roku. Nejlépe uděláte nejen tím, že budete zalévat jen to opravdu nutné, ale také tím, že podpoříte schopnost půdy vodu kvalitně zadržovat. Jak na to?
Kypření není zbytečné
Možná vám přijde logičtější v době sucha nechat na povrchu záhonu neporušenou vrstvu zeminy. U těžkých jílovitých půd se může vytvořit také půdní škraloup. Na první pohled to vypadá, že taková vrstva vodu v půdě zadrží, ale opak je pravdou. Voda totiž stoupá kapilárami a snadněji se vypařuje.
Takže určitě půdu kypřete přesně tak, jak to dělaly naše babičky. Tím porušíte kapiláry, kterými stoupá půdní vlhkost, a tento proces jednoduše přerušíte.
Kdy je ale nejlepší půdu nakypřit? Ideálně po dešti, kdy je půda vlhká, ale můžete se do práce pustit i během sucha, když předpovědi počasí hlásí, že v blízké době začne pršet. Půda tak bude mnohem lépe přijímat dešťové kapky.





Zdravá půda
Sice některé rady mohou znít poměrně všeobecně, ale přeci jenom jsou osvědčené našimi předky. S vodou všeobecně hůře hospodaří nekvalitní půda bez „půdního“ života. Jednoduše to jde vysvětlit tak, že pokud se o půdu budete dobře starat, podpoříte i její schopnost vodu zadržovat.
Takovým dobrým pomocníkem pro zlepšení kvality půdy je dobře zetlený kompost. Ten půdu perfektně oživí vydatnou injektáží půdních mikroorganismů a organické hmoty. Půda s kompostem je mnohem kypřejší a je více odolná vůči tvorbě již zmíněného půdního škraloupu, který stojí za nedostatečným přístupem vzduchu a vody ke kořenům rostlin.
Vliv na schopnost půdy zadržovat vodu mají i další materiály a rozhodně to neznamená, že se neobejdete bez jílu, o kterém se traduje, že právě on dobře drží vodu. Kromě kompostu lze půdu vylepšit také přídavkem zetleného hnoje.

Co je to vlastně ten půdní škraloup?
Je to poměrně velký nepřítel pro fungování půdy jako takové. Vytváří se hlavně na povrchu půd narušených nevhodným hospodařením nebo nevhodným použitím těžké techniky. Je poměrně dobře zřejmý na většině plochy české zemědělské půdy.
Rozhodně neplatí, že je výsadou půd jílovitých, ačkoli právě na nich se tvoří rychleji a bývá pro vodu a pro vzduch téměř neprostupný. Pokud přijde intenzivní déšť, většina vody se do půdy kvůli škraloupu vůbec nezasákne. Voda tak steče po povrchu a odnese s sebou i zbytek živin a organické hmoty. Tím se orná půda dostává do začarovaného kruhu, ze kterého není jen tak snadné vystoupit.
Pozor na povrchovou zálivku
V létě se snažte s vodou hospodařit efektivně a mezi takové dobré rady patří i ta, podle níž bychom měli zalévat méně často, zato vydatněji. Vydatná zálivka totiž půdu dostatečně navlhčí do hloubky, takže se hned nevypaří během dalšího horkého dne. Tento efekt je třeba dodržovat i při péči o okrasný trávník.