Dřevo je ekologičtější než uhlí díky množství a složení látek, které se při spalování uvolňují do ovzduší, ale také díky odpadu, který po jeho spalování vzniká. Ze stovky kil dřeva zůstane jen kolem jednoho kilogramu popela, který na rozdíl od popela z uhlí neobsahuje žádné škodlivé látky. Ve velké míře naopak obsahuje prospěšné prvky jako vápník, draslík, hořčík nebo fosfor, a právě tyto látky dokážou vašim rostlinkám prospět.
Dřevěný popel, to je především prospěšný draslík, vápník nebo hořčík
Látky nejsou v popelu obsaženy jako samostatné prvky, vyskytují se v něm ve formě sloučenin. Například draslík, kterého je v popelu nejvíce, se v uhlí projevuje jako potaš (uhličitan draselný, důležitý například i při výrobě skla nebo pracích prášků), který prospívá okrasným rostlinám, zelenině, cibulovinám i drobnějšímu ovoci.
Ve formě uhličitanů najdeme v popelu i vápník nebo hořčík. Cenného fosforu, který se nachází ve formě oxidu, je v popelu nejméně (pouze kolem tří procent). A co je také důležité – popel neobsahuje téměř žádný dusík, proto je potřeba na jaře půdu dusíkatým hnojivem přihnojit.
Půl kila popele na litr vody
Dřevěný popel je rozpustný ve vodě, což je také nejlepší kombinace pro hnojení, nejlépe v poměru půl kila popele na litr vody. Na záhonek o velikosti pět metrů čtverečních vám bude stačit právě toto množství.
Dřevěný popel má velmi vysoké pH, kolem 12, proto dávejte pozor, abyste jím nehnojili rostliny zvyklé na kyselou půdu. Těmi jsou například azalky nebo rododendrony. Vápník v popelu, který se podílí na vysoké zásaditosti směsi, by jim rozhodně nijak nepomohl.
Dřevěný popel použijte i na kompost
Dřevěný popel můžete kromě záhonků použít i na kompost. Tam se nebojte větších dávek, klidně i pět kilo popele na jeden metr krychlový kompostu. Právě hmota, která na kompostu vzniká, obsahuje dostatek dusíku, který vytvoří v kombinaci s popelem výtečné hnojivo pro vaši zahradu. Opět si ale dejte pozor na kyselomilné rostliny.
Martina Tlachová
