Noni latinsky Morinda citrifolia obsahuje na 140 druhů vitamínů, enzymů, antioxidantů, kyselin, rostlinných alkaloidů, fytosterolů, rostlinných olejů a dalších stopových látek, které nelze snad ani všechny vzpomenout. V lidském těle pomáhají látky v ní obsažené přenášet nervové signály jako důležité spouštěče činnosti enzymů nacházeních se v lidském těle. Plody mají i afrodiziakální účinky.
Domovinou morindy jsou oblasti jižní a jihovýchodní Asie, kde se její plody konzumují ještě jako mladé v syrovém stavu, neboť zralé mají poměrně nevábný sýrový zápach. Odtud pochází další označení morindy jako sýrového ovoce. Na havajských ostrovech, kde rostlina roste zcela běžně, ji domorodci nazývají „zázrak“ a konzumují ji proto, aby se dožili sta let. Morindu můžeme nalézt na Fidži, Tahiti, Samoi, Tongu a Panamě.
Látky obsažené v morindě účinkují nejvíce při psychických problémech, likvidují zánětlivé procesy v těle, působí jako prevence rakovinných onemocnění, účinkují jako antiseptikum při bodnutí hmyzem anebo kousnutí zvířetem, posilují celkově imunitu, dokážou potlačit bolesti hlavy a pomáhají při léčbě a poruchách trávicího traktu. Účinné látky extrahované z plodů se zpracovávají na prášky, tablety, čaje a sirupy.
V současnosti se tyto rostliny pěstují v tropických oblastech celého světa. Rostlina není využívána pouze jako léčivé ovoce, ale také jako barvířská rostlina neboť její kůra obsahuje červené barvivo. Ve své domovině mohou tyto rostliny s tmavě zelenými lesklými listy s výrazným žilkováním dosáhnout až 6 metrů výšky. Rostlinám se daří na lávových svazích, v lesích, ale také na mořském pobřeží. Odtud pochází i její další název: plážová nebo indiánská moruše. Každý měsíc může na jedné jediné rostlině dozrát až 8 kg ovoce. Ovoce je vzhledově velmi nápadné, proto si na něm pochutnávají nejen lidé ale i některé druhy ptáků. Má žlutavou, nezralé světle zelenou barvu, postupně, jak dozrává, barva se mění v šedobílou. Tvarem výrazně připomíná větší moruše.
Na pěstování je to rostlina zcela nenáročná, nevadí jí ani slaná voda, nedostatek světla anebo sucho.
Bílé květy vyrůstají nahloučené ve vrcholových hlávkách. Číše květů jsou vzájemně srostlé a postupně dozrávají do dužnatého souplodí. Plody mají oválný tvar a v původních oblastech dorůstají až do velikosti 15 cm. Každý jednotlivý plod tohoto souplodí po dozrání obsahuje jedno semeno o velikosti asi 4×8 mm. Je obaleno tenkou blankou a uloženo v měkké sklovité dřeni.
Ze zralých plodů, které nasypete do sklenice a ony posléze změknou, se uvolňuje šťáva. Tu je nutné přecedit a přelít do lahve. Doporučuje se užívat 1 lžičku nejlépe zředěnou vodou anebo džusem vždy před každým jídlem. Tato šťáva je vhodná pro fyzicky i psychicky těžce pracující osoby.
Text: Zuzana Bohdalová
