Vřesoviště představuje vegetační prvek, se kterým se setkáte i ve volné přírodě České republiky, ačkoliv se jedná už spíše o chráněné lokality. Při jeho tvorbě na zahradě se můžete inspirovat přírodou. Jedná se o celoročně atraktivní prvek, jehož hlavní doba působnosti se odvíjí v závislosti na použitých druzích a kultivarech, ale nejčastěji to bývá na jaře a na podzim.
Vzhledem k tomu, že u nás nejčastěji používané vřesovištní rostliny jsou z velké části stálezelené, jistě není nutné zdůrazňovat funkci těchto rostlin i během zimy, která je na zelenou barvu v našich podmínkách opravdu skoupá.
Mezi nejdůležitější vřesovištní rostliny patří bezesporu vřes obecný (Calluna vulgaris) a různé druhy vřesovců (Erica). Na trhu je k dostání široká nabídka kultivarů například vřesovce pleťového (E. carnea), vřesovce popelavého (E. cinerea), ale uplatní se i vřesovec čtyřřadý (E. tetralix).
Vhodné druhy do vřesoviště
Ačkoliv tvoří krásné vřesy a vřesovce obvykle hlavní složku vřesoviště, přesto se v něm objevují i další druhy rostlin. Jako zajímavá solitéra nebo pestrobarevná skupina se uplatňují některé pěnišníky (Rhododendron), azalky (Azalea) či pierisy (Pieris japonica).
Nejnižší patro spolu s vřesy a vřesovci pak tvoří bíle nebo růžově kvetoucí dabécie kantabrijské (Daboecia cantabrica), brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea), brusnice velkoplodé (V. macrocarpon) nebo zajímavé klikvy bahenní (V. oxycoccos).
Tímto ovšem přehled u nás běžně používaných vřesovištních rostlin nekončí, nabídka je díky široké poptávce opravdu široká. Všechny tyto druhy vyžadují půdu s kyselou půdní reakcí, na což se musí brát ohled již při založení výsadby. Na druhou stranu nesnáší pravidelné hnojení dusíkatými hnojivy, protože jsou na přísun živin spíše nenáročné a vyhovuje jim poměrně chudá půda.
Na co myslet při výsadbě
Někteří zahrádkáři mají s pěstováním vřesovištních rostlin nemalé problémy, ale nejčastějším důvodem jejich nezdaru je špatné pochopení nároků rostlin a nevhodná příprava stanoviště. Tyto druhy totiž nebudou nikdy prosperovat v klasické zahradní zemině, jejich požadavky se oproti ostatním zahradním rostlinám natolik liší, že vyžadují zcela odlišný přístup.
Než se pustíte do výsadby, najděte si vhodné místo pro založení výsadby. Hodí se především slunná či částečně polostinná stanoviště na chráněném místě, kde nehrozí především v zimě silný ledový vítr, který některým vřesovištním rostlinám nevyhovuje.
Aby vřesoviště vyniklo co nejlépe, upravte pokud možno stávající terén tak, aby vřesoviště nebylo pouze rovinaté, ale mnohem lépe působí, pokud terén zvlníte a vytvoříte terénní valy, kopce či menší údolíčka.
U tohoto prvku platí, že čím větší je, tím větší krásy se dočkáte. Optimální plocha zahradního vřesoviště se pohybuje minimálně od deseti metrů čtverečních.
Některými partiemi mohou navíc vést cestičky, ale své místo zde mají například větší kusy kamenů, kmeny stromů či pařezy, ale také malá jezírka, jejichž okolí ocení vlhkomilné rostliny.
Jakmile budou hotové hrubé terénní úpravy, je nutné na takto upravenou zeminu navršit vrstvu rašeliny, která se alespoň z části zapraví do stávající zeminy a promísí se s ní hlavně ve spodní části, aby došlo k propojení obou vrstev.
Pravidla výsadby rostlin
Pokud mají být ve vřesovišti i vzrůstnější druhy jako azalky a pěnišníky, je nutné tyto rostliny ve výsadbě umístit jako první, protože teprve od nich se bude odvíjet okolní výsadba. Stejně tak vymezte cestičku a ostatní části vřesoviště, které budou mít určující vliv na celkovou kompozici. Nakonec po ploše rozmístěte vřesy, vřesovce či další půdopokryvné rostliny.
Vždy pamatujte, že by jednotlivé kultivary měly tvořit větší plochu kvůli dosažení co nejlepšího efektu. Střídejte druhy s různou dobou nakvétání, s odlišnou barvou listů a květů. Povrch vřesoviště i cestičku zamulčujte mulčovací kůrou, kterou rostliny časem úplně zarostou.
Péče o vřesoviště
Vřesovištní rostliny, především tedy vřesy, vřesovce a dabécie, jsou vesměs nenáročné, přesto ale vyžadují každoroční řez po odkvětu. Dobře poslouží například ruční plotové nůžky, kterými odstraníte všechny přečnívající výhony, které narušují kompaktní strukturu vřesoviště.
Na živiny je tento vegetační prvek nenáročný, hnojte pouze pomalu rozpustnými hnojivy určenými pro vřesovištní rostliny, ale ani s jeho množstvím to moc nepřehánějte.
Foto: Lucie Peukertová
