Do skupiny drobného ovoce řadíme nejen novinky na trhu, ale také staré a dávno zaběhlé druhy, které byste našli i na zahradě své prababičky. Rozhodně nejsou žádnou novinkou rybízy či angrešty v keřové nebo stromkové podobě, maliník, ostružiník, mezi ovocnými stromy byste na zahradě svých babiček mohli sem tam objevit třeba i mišpuli, ke které se dnes rádi vracíme i k jako okrasné dřevině.
V oblibě jsou kříženci
Na trhu se často také objevují mezidruhoví kříženci, jak je tomu například u tayberry neboli malinoostružiníku. Také u starých druhů je běžné šlechtění, díky kterému jsou dostupné beztrnné odrůdy, které umožňují snadnější sklizeň plodů i údržbu během roku. Tento případ se týká například oblíbeného ostružiníku nebo angreštu.
V oblibě také stoupá josta, mezidruhový kříženec angreštu a rybízu, který na zahradě potřebuje díky svému bujnému růstu mnohem více místa než jeho rodiče.
Do běžné půdy patří
Pokud si svou zahradu chcete doplnit o další druhy drobného ovoce, máte určitě z čeho vybírat. S běžnou zahradní půdou si hravě poradí dřín obecný (Cornus mas), růže svraskalá (Rosa rugosa), druhově bohaté muchovníky (Amelanchier), temnoplodec černoplodý lidově nazývaný jako černá jeřabina (Aronia melanocarpa) nebo moderní popínavka klanopraška čínská (Schisandra chinensis).
S poměrně extrémními podmínkami si dobře rozumí rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), který dobře poroste v suché i na živiny chudé půdě. Díky této vlastnosti se často používá pro výsadbu v rekultivovaných oblastech.
Do kyselé půdy zasaďte
Při výsadbě budete muset některým druhům drobného nebo také netradičního ovoce upravit půdní podmínky, především těm kyselomilným. Tak je tomu například u borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum), zimostrázu kamčatského nazvaného také jako kamčatská borůvka (Lonicera camtschatica), klikvy bahenní (Vaccinium oxycoccos) nebo její příbuzné klikvy velkoplodé (Vaccinium macrocarpon), či brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea).
Tyto druhy si příliš nerozumí s vápnitou, tedy zásaditou půdou, ale naopak vyžadují přídavek na živiny chudé rašeliny. Pokud drobné ovoce pěstujete v přírodní nebo permakulturní zahradě, nahraďte rašelinu domácí listovkou, která vykazuje také kyselou půdní reakci.
{"type":"import-image-group","image_ids":"[1555364,1555363,1555365,1555366,1488199,1488192,1488193,1488194,1488195,1488201,1555293,30,1555295,1555296,1555305,,,,1555295,1555271,1555278,1490235,30,1555275,1490237,1490241,1486222,1486218,1486219,1486220,1486221,1486219,1488220,1488215,1488216,1488217,1488218,1488221,1486250,1486249,1486250,1486251,1486252,1486054,1486049,1486050,1486051,1486052,1486051,1486034,1486033,1486034,1486035,1486036,1486037,1486038,1486067,1486065,1486066,1486067,1486068,1486070,1489968,1489965,1489966,1489967,1489968,1489969,1489992,1489989,1489990,1489991,1489992,1489993,1490000,1489996,1489997,1489998,1489999,1489998,1488157,1488155,1488156,1488157,1488158,1488158,1487858,1487859,1487857,1487858,1487859,1487860,1485894,1485888,1485889,1485890,1485891,1485891,1486126,1486127,1486128,1486129,1486131,1486128,1487854,1487850,1487851,1487852,1487853,1487851,1485735,1485726,1485727,1485728,1485729,1485731,1485728,1490762,1490763,1490764,1548945,1548944,1548946,1548942,1548944,1548947,1485644,1485642,1485643,1485645,1485643,1485721,1485717,1485718,1485719,1485720,1485720,1546643,1546644,1546645,1546646,1546652,1546645,1550935,1550934,1550933,1550932,1550927,1550928,1485671,1485665,1485665,1485666,1485667,1485668,1485670]}
Vysazujeme drobné ovoce
Ještě před výsadbou si pečlivě nastudujte požadavky vybraných rostlin. Naprosté většině se daří na slunném stanovišti, ale ve skupině kyselomilných druhů najdete také sortiment do polostínu. Před výsadbou vytvořte dostatečně velkou výsadbovou jamku, jejíž velikost se odvíjí od kvality půdy na zahradě.
Pokud je půda dobře propustná a má kvalitní strukturu, postačí jamka o jednu třetinu větší, než je průměr balu vysazované rostliny. V případě nekvalitní půdy, je nutné jamku úměrně zvětšit třeba i na dvojnásobek. Druhům náročných na živiny dopřejte přídavek dobře zetleného kompostu.
Některým druhům vyhovují spíše kyselé podmínky bez nadbytečného množství živin. Těmto rostlinám přidejte rašelinu nebo listovku, kterou dobře promíchejte se zahradní zeminou. Přidat můžete také zahradnický substrát.
Vždy pamatujte, že by se nově dodaný materiál měl promíchat se stávající zeminou, ačkoliv má třeba i horší kvalitu. Kvalitně promíchané materiály tak lépe umožní prorůstání kořenů do okolí, což je důležité pro zamezení vzniku květináčového efektu, při kterém se kořeny drží pouze v kvalitní zemině a neprorůstají do kvalitativně horší půdy v okolí. Květináčovému efektu také zamezíte při mechanickém narušení balu rostliny.
Většina zahrádkářů má za to, že při narušení kořenů dochází k silnému poškození rostliny, ale ve skutečnosti se není čeho bát. Kořeny narušte zahradnickou lopatkou nebo rukou a mírně je rozvolněte tak, aby byly ve výsadbové jamce prostorově rozloženy. Ačkoliv i při opatrném rozvolnění kořenového systému k nějakému poškození dojde, rostlina na tuto situaci zareaguje další tvorbou kořenů, které po výsadbě jistě oceníme. Během výsadby do jamky přisypávejte po malých množstvích směs materiálů, které hutněte tak, aby nevznikaly vzduchové kapsy. Nakonec rostlinu zalijte.
Tip Magazín Zahrada: jestliže rostliny vysazujete ve svahu, vytvořte v místě, kde klesá terén závlahovou mísu. Jedná se o mírně zvednutý val vytvořený ze zeminy, který zabraňuje splavování vody. Ta se pak lépe vsákne do půdy a dostane se tak ke kořenům.
Nepodceňujte péči
Ve skupině drobného ovoce najdete mnoho typů rostlin, které mohou mít zcela odlišné požadavky na světlo, kvalitu půdy i četnost zálivky. Stejná pestrost ovšem platí i v oblasti celoroční péče. Zatímco rakytník, muchovník nebo dřín lze pěstovat i bez každoročního řezu, dalším vybraným druhům se budete muset věnovat každý rok.
Jarní řez vyžadují například rybízy, angrešty, maliníky, ostružiníky, ale také borůvky chocholičnaté. Jednotlivé druhy mají na řez specifické požadavky, všeobecně ovšem platí, že u většiny druhů odstraňujeme každý rok přestárlé větve, které jsou napadené chorobami a škůdci, dále ty, které se kříží nebo jsou odplozené.
Pokud druhy vytváří během několika let hustou korunku, snažte se jí udržovat vzdušnou a dobře přístupnou pro vzduch a světlo.
Naprostá většina druhů drobného ovoce si skvěle poradí s běžnými podmínkami, proto není náročná na dodatečné hnojení. Pokud jim přesto budete chtít dopřát živiny, v přírodní zahradě sáhněte po naředěné bylinné jíše, dobře zetleném kompostu, který promíchejte se zeminou v horní vrstvě. V jiných typech zahrad lze využít granulované hnojivo pro ovocné dřeviny. Kyselomilným druhům postačí pouze přídavek nové listovky nebo rašeliny, z hnojiv dejte raději přednost pomalu rozpustným typům, které uvolňují živiny pomalu.
Foto: Lucie Peukertová
