Prérijní trvalkové záhony jsou řešením pro mnohé, kterým se sice trvalky líbí, ale na náročnou péči o ně nemají čas. Určitě si nepředstavujte, že jsou prérijní záhony úplně bez práce, žádná zahrada není zcela bezúdržbová, ale některé úkony v tomto případě lze provádět poněkud úsporněji.
Aby to ale bylo tak snadné, je třeba trvalkový záhon založit opravdu kvalitně. To znamená, že je nutné před samotnou výsadbou pečlivě odplevelit plochu, zvláště pokud se na místě nacházel nějaký ruderální porost a hrozí následné zaplevelení zvláště vytrvalými druhy plevelů.
Mezi další úkony, které není třeba prakticky vůbec provádět, je zálivka. Úspora vody je samozřejmě skvělá, jenže bez vody některé druhy rostlin nepřečkají dlouhá letní sucha, proto vybírejte takové trvalky, které jsou suchovzdorné a stejně tak záhonu dopřejte dostatečně silný minerální mulč.
Trvalky nenáročné, nejlépe ty prérijní
Nejvíce chyb při tvorbě trvalkových výsadeb se vždy dělá při výběru rostlin. Základem každého prérijního záhonu jsou trvalky poměrně různorodé s nízkými nároky na vodu, zato nároky na slunce jsou vysoké. Záhon vždy zakládejte na plném slunci a tomuto aspektu podřiďte výběr druhů.
Klidně vybírejte sortiment s odlišnou výškou, výšková diverzita bude v záhonu zajímavá a bude mu propůjčovat dynamiku. Není problém zvolit na jeden záhon druhy půdopokryvné a naopak i takové, které v době květu dosahují výšky i více jak jeden metr. Nesázejte ovšem do příliš hustého zápoje, nechte každé rostlině dostatek místa, aby si navzájem nekonkurovaly.
Zásady pro výběr trvalek do prérijního záhonu:
- Volte rostliny na plné slunce.
- Pokud nechcete prakticky vůbec zalévat, vybírejte rostliny suchovzdorné s příměsí trvalkových sukulentů.
- Můžete vytvářet výsadby tón v tónu, ale mnohem výrazněji působí barevná směs studených i teplých barev.
- Nebojte se rozdílné výšky rostliny, záhon je pak zajímavější.
- Do prérijního záhonu patří také okrasné trávy, ty klidně mohou dorůst i větší výšky než ostatní trvalky, ale klidně se lze obejít i bez trav.
- Pokud chcete podpořit proměnlivost výsadby, pak do směsi zakomponujte letničky nebo krátkověké trvalky se schopností přesevu, každý rok tak bude záhon zcela jiný.
Zásady pro realizaci záhonů:
- Základem je perfektní odplevelení plochy, a to i v několika po sobě jdoucích vlnách s odstupem několika týdnů, pokud volíte postřik totálním herbicidem.
- Půdu pečlivě nakypřete kultivátorem, a pokud je to nutné, přidejte vylepšující materiály v podobě písku nebo štěrku.
- Po výsadbě záhon pečlivě namulčujte minerálním mulčem.
- Nikdy nepoužívejte mulč organický, popřeli byste tak podstatu prérijního trvalkového záhonu.
- Po výsadbě rostliny nějakou dobu zalévejte, než dojde k jejich plnému zakořenění.
- Pletí je v případě prérijních výsadeb diskutovaným tématem, je nutné zvláště v počáteční fázi, a to především tehdy, když nedošlo ke kvalitnímu odplevelení stanoviště, časem se odstraňují spíše dřevité nálety, které vyklíčí v půdě.
Len vytrvalý – Linum perenne
Tento druh je v prérijních záhonech oblíbený zvláště pro sytě modrou barvu květů. Je to ovšem poměrně „neposlušný“ druh, který se snadno přesévá a svým expanzivním růstem může dokonce z výsadby vytlačit jiné rostliny. Pokud ho tedy do záhonu vysadíte, bude třeba zredukovat množství jeho semenáčků.
Liliochvostec – Eremurus stenophyllus
Nejedná se o klasickou trvalku, jak jsme zvyklí. Rostlina totiž vyrůstá z kořenových hlíz a podle druhu a kultivaru může dorůstat v době květu do výšky až dvou metrů. Klasovitá květenství rozkvétají v barvě růžové, bílé, smetanové, oranžové, žluté a oranžové.
Mavuň červená – Centranthus ruber
Pokud máte rádi trvalky se sytě červenými květy, pak vás jistě osloví mavuň. Ta je sice k dostání i v kultivaru s květy bílými, ale červená stále vyhrává na plné čáře. Květy milují především včely, čmeláci a motýli.
Rozchodník – Sedum telephium
Vzrůstný druh rozchodníku patří mezi sortiment zahradních sukulentů. Ztlustlé stonky i listy jsou skvělou zásobárnou vody, takže si rostlina dobře poradí i s dlouhodobým suchem. Je k dostání v mnoha kultivarech, které se liší výškou či barvou listů a květů. Hodí se i k řezu.
Řebříček tužebníkový – Achillea filipendulina
Kdo by neznal nenáročný druh řebříčku se svítivě žlutými květy? Jedná se o druh s minimálními nároky na kvalitu půdy i vodu, takže přísušek nebude na škodu. Pro celou rostlinu je typická hořká vůně, která se uvolní již při pouhém dotyku.
Šuškarda klasnatá – Liatris spicata
Stejně jako liliochvostec i šuškarda trochu vybočuje z řady, jejím zásobním orgánem jsou totiž kořenové hlízy, které lze koupit na podzim nebo na jaře. Na trhu jsou dostupné různé kultivary, které se liší výškou i barvou květů, ty se pohybují ve škále sytě a světle růžové či bílé.
Třapatka zářivá – Rudbeckia fulgida
Tato tradiční venkovská rostlina si našla své příznivce již v záhonech našich babiček. Díky nízkým nárokům se hodí i do prérijních záhonů, jen jí mnohem více vyhovuje občasná zálivka.
Třapatkovka nachová – Echinacea purpurea
Typický prérijní druh pochází z Ameriky a je známý také pro své léčivé vlastnosti. V okrasném zahradnictví oceňujeme především pestrou paletu kultivarů, některé z nich ovšem ve výsadbě vydrží jen několik let, protože se chovají jako krátkověké trvalky. Květy třapatkovek oceňují také opylovači a vy si je zamilujete v kytici letních květů.
