Cestičky, pěšinky a chodníky si samozřejmě můžeme nechat navrhnout od architekta v rámci zpracování architektonického projektu celé zahrady. Musíme s ním ale konzultovat a sdělit mu nejen to, jakou zahradu si představujeme. Ale i takové detaily, jak se v zahradě pohybujeme, co na zahradě převážně děláme – to vše bude ovlivňovat charakter cest a pěšin.
Osvědčenou praktickou metodou a druhou možností realizace komunikací je zjistit, kudy nejvíce chodíme – a tudy potom vést cestičky. To je samozřejmě použitelné, až když už v domě bydlíme a na zahradě – ač nehotové – se pohybujeme. A tedy odněkud někam chodíme, což je brzy viditelné v podobě vyšlapaných cestiček. Ty potom necháme zpevnit a dát jim finální úpravu.
Cesty funkční a okrasné
Jeden druh cest slouží komunikaci. Taková cestička je ryze funkční a slouží k tomu, abychom se co nejrychleji a pohodlně dostali dejme tomu od domu k zahradní kuchyni, od udírny na terasu, od branky do domu nebo kamkoliv jinam. Další druh cestiček a pěšinek je ale jiný. Jsou to vyhlídkové pěšinky, vedoucí nejzajímavějšími místy zahrady, cesty, které nás vedou mezi vonícími záhony, kolem krásných solitérů, přírodních útvarů, přes můstek nad zahradním potůčkem, mineme jezírko a tak podobně. Prvotní požadavek, aby cesta byla co nejkratší, přímá, tady naprosto odpadá, naopak. Tato cestička podporuje tedy relaxační funkci zahrady.
Z kopce do kopce – hlavně bezpečně
Velmi efektní je taky vést cestičky do kopečků a zase do zahradních údolí, pokud vybudujeme plastický terén zahrady třeba při bagrování jezírka. Další kapitolou jsou cestičky na svažitém terénu, v zahradě s převýšením. Pro všechny cestičky, ty funkční i ty okrasné a v jakémkoliv terénu platí, že musejí být bezpečné. O tom ale už zase někdy příště.
O tom, čím vyzdobit zahradu i v okolí cest, se dočtete v článku Zahrada s náznakem originality a vkusu.
Alena Jansová
