Salátem řekneš vše

Dámu oslovíte květinou, kuchaře nebo kuchařku v létě určitě pěkným svěžím salátem. Jak mu říkat? U nás mu říkáme nejčastěji hlávkový, i když hlávky každý druh netvoří. Řekněme tedy raději listový – a může být zelený, zabarvený do červena, s listy hladkými i kudrnatými. Na zahrádce ho můžete pěstovat od časného jara do pozdního podzimu, takže na talíři budete mít stále čerstvý.

Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše (Zdroj: shutterstock.com)

Zelené listy některých druhů rodu locika (Lactuca) se lidé naučili konzumavat v pradávných dobách. Dnešní saláty jsou kulturní rostliny vypěstované z asijských jedlých druhů. Salát jako lahodná zelenina je popsán již ve starověkém Egyptě, kde měl dokonce i svého vlatního boha. Odtud pěstování salátu pro kuchyňskou úpravu převzaly starověké národy evropské a postupně se rozšířil jako Locika setá (Lactuca sativa) do celého světa, dnes ho najdeme v mnoha odrůdách a varietách jako nedílnou součást snad každé světové kuchyně. Podoba salátu jako kulturní zeleniny pěstované ve velkém se ustálila zhruba v 16. století. Již tehdy zahradníci a zelináři také zjistili, že salát se snadno rychlí, a tak již na francouzské dvoře Ludvíka IV. se na tabulích objevoval jako první rychlená zelenina již v lednu – a podával se tak prakticky celoročně.

Základní rozdíl růstový je mezi saláty hlávkovými (Lactuca sativa var. capitata) a listovými (Lactuca sativa var. crispa) – tedy těmi, které při růstu vytvoří pevnou hlávku a těmi s volnými listy. Vedle nich pak existuje ještě salát římský (Lactuca sativa var. Romana), který se od nich liší chutí. Zatímco první dva jsou chuťově zcela neutrální, římský salát je poměrně silně nahořklý. Množství hořčinů je zdraví prospěšné, podporuje trávení a v horkých dnech osvěžuje tělo, ale u nás na rozdíl od středomořských zemí nejsme na tuto chuť salátu příliš zvyklí, římskou varietu tedy pěstujeme mnohem méně.

Pevné hlávky ledové i máslové

Hlávkové saláty vytvoří ze vzrostlých listů pevně zavinuté hlávky. Výhodou je, že tím pádem nemají příliš tendenci vyhnat do květu a můžete je napěstovat pěkně velké. Výrazně se od sebe liší saláty máslové s jemnými, křehkými, ale také bohužel rychle vadnoucími listy a saláty ledové. Ty byly vyšlechtěny v Americe až v 19. století, do módy ale přišly až v posledních desetiletích. Jsou stále oblíbenější, protože jejich křehké, jakoby zmrzlou vrstvičkou vody potažené listy vydrží po sklizni velmi dlouho svěží a neuvadlé. Můžeme je tedy spotřebovávat postupně, zatímco máslový salát je nutné zkunzumovat podkud možno do 24 hodin po sklizni. Máslové i ledové saláty se pěstují v široké škále druhů s listy hladkými, kadeřavými, zelenými i červenými.

Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše

Stále čerstvé listy přímo ze záhonu

Listové saláty známe hlavně pod nejznámějším označením Lollo – zelená a červená odrůda a dubáček. Lollo má velké listy výrazně kadeřavé a vypadá tedy na talíři velmi dekorativně. Dubáček se přezdívá také trháček nebo česáček. To proto, že jeho listy tvarem připomínající dubové, můžete otrhávat postupně, košťál bude obrůstat postupně dalšími. To je možné i odrůd Lollo, ale vzhledem k tomu, že ty vydrží v chladničce dva i tři dny pěkně svěží, zpravidla se sklízejí celé. Nedávnou novinkou je salát typu Salanova s hluboce rozeklanými listy, které se tak po odříznutí rozpadnou na malé lístečky. Z hlediska servírování vzhledných celých lístků, zelenýách nebo červených, je to samozřejmě zajímavé.

Od jara do zimy

Pěstování salátu je poměrně snadné, patří mezi rostliny i pro zahradníky začátečníky, a to dokonce i z vlastního výsevu. Když kupujete semínka, dbejte hlavně na výběr rané, polorané, pozdní nebo zimní odrůdy. Ty jsou vyšlechtěny tak, aby zvládaly delší nebo kratší dobu denního světla a stihly narůst. Všechny saláty potřebují humózní půdu a spotřebují z ní hodně živin, ale protože vyrostou rychle, není třeba je příliš přihnojovat. Zato zálivka je nutná pravidelná, raději v menších dávkách častěji, aby salát mohl nabrat na růstu a přitom zespodu neuhníval. Pro výsev přímo na záhony je ideální doba v létě – přes den potřebuje salát teplotu kolem 20 °C, v noci mu stačí 10 °C, takže nám na záhoně krásně vyklíčí. Za zhruba čtyři týdny je třeba sazeničky vyjednotit, případně přesadit na místo, kde salát za 6-12 týdnů budete sklízet. Pro urachlení sklizně můžete sazenice podsadit černou fólií, u raných odrůd vysévaných na jaře pak na přikrytí použijete bílou fóliii z netkané textilie, která mladé rostlinky ochrání před chladem. Pokud chcete mít čerstvý salát i v zimě, budete potřebovat skleník i jinak ovšem budete sklízet do prvních větších mrazů a ze sadby předpěstované na podzim a přezimované ve fóliovníku nebo pařeništi už velmi brzy zjara.

Alespoň půldruhého kila ročně

Salát, to je dokonalý mix vitaminů, minerálních látek, hořčinů, enzymů a vlákniny. Sice nic z toho neobsahuje v mimořádně velkém množství, ale právě ona směs je pro naše tělo velmi přínosná. Podporuje trávení, pomáhá hospodaření těla s vodou a přitom prakticky nekonzumujete žádné kalorie, takže ho můžete sníst, co hrdlo ráčí. Pozor ovšem na slazenou zálivku – ta už nekalorická není, ideální je tedy podávat salát jen s pár kapkami kvalitního salátového oleje, mírně osolený, případně okořeněný trochou pepře, doplněný nasekanými bylinkami nebo cibulkou a pokapaný citronovou šťávou. Odborníci na zdravou výživu doporučují sníst alespoň kilo a půl salátu za rok – při lehounkých listech to znamená v ideálním případě jednu porci denně.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 26.04.2019

Mohlo by vás dále zajímat

Nové odrůdy listových salátů

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Saláty listové, ledové i kadeřavé, představení nových letních odrůd a specialit v podobě jedlé chryzantémy či medvědího česneku

Nové odrůdy v zelenině

Ludmila Dušková ve své poradně představuje nové odrůdy pažitky, cibule, libečku, kopru, salátu a nakonec představí petunie.

Co začít pěstovat v létě - asijské salátové novinky

Co začít pěstovat v létě - asijské salátové novinky

Pěstování salátů

Reportáž o pěstování salátů, kdy je vhodná doba k vysázení, které odrůdy můžeme vysévat ještě v září, jak o saláty pečovat.

Listový salát pěstování

Listový salát pěstování

Léčivé květy rostliny spilant

Léčivé květy rostliny spilant

ČTĚTE DÁLE

Reo – atraktivní pokojová rostlina několika barev
Reo – atraktivní pokojová rostlina několika barev

Rostliny

Reo, známá také jako Tradescantia spathacea, je atraktivní pokojová rostlina, která zaujme svými barevnými listy a nenáročnou péčí.

Kozlík lékařský není dobrý jen na spánek
Kozlík lékařský není dobrý jen na spánek

Rostliny

Kozlík lékařský je bylina, která je známá svými uklidňujícími účinky. Byla používána již od starověku k léčbě různých zdravotních problémů.

Kohoutek věncový připomíná koukol
Kohoutek věncový připomíná koukol

Rostliny

Kohoutek věncový (Lychnis coronaria) je okrasná rostlina, která svým vzhledem připomíná koukol (Agrostemma githago). Obě rostliny mají nápadné květy.

Víte, co je maklura oranžová?
Víte, co je maklura oranžová?

Rostliny

Maklura je fascinující rostlina, která je známá svými nápadnými oranžovými plody. Pochází z jihovýchodních oblastí Spojených států, je velmi oblíbená.

Jak přimět kaktusy, aby kvetly
Jak přimět kaktusy, aby kvetly

Rostliny

I když jsou kaktusy často považovány za drsné a nenáročné rostliny, jejich květy jsou opravdovým zázrakem přírody. Jak na to, aby kvetly?

Jak je to se slunečnicí podle řeckého mýtu
Jak je to se slunečnicí podle řeckého mýtu

Rostliny

Slunečnice jsou nejen symbolem léta a optimismu, ale také mají své místo v řecké mytologii. Podle mýtu se slunečnice zrodila z nešťastné lásky.

Nádobové rostliny spojují dům se zahradou
Nádobové rostliny spojují dům se zahradou

Rostliny

Nádobové rostliny jsou velmi oblíbené a letní zahradu, terasy anebo domovní vchody či balkony si bez nich už ani nedovedeme představit. Pro výsadbu do nádob existuje mnoho oblíbených druhů, každý si může vybrat „tu svou“ květinu, stromek, či letničku.

Plevele jako půdní indikátory – 2. část
Plevele jako půdní indikátory – 2. část

Rostliny

Některé plevele můžeme na svých zahradách úmyslně tolerovat. Nejčastěji jsou to jednoleté rostliny, které však nesmějí poskytovat útočiště vytrvalým plevelům. Některé druhy využijeme k sušení, jako například fenykl obecný, kopr vonný nebo brutnák lékařský. Z jiných druhů může být účinné zelené hnojení a další druhy s barevnými květy a zajímavou vůní poslouží jako skvělé lákadlo pro motýly, čmeláky a včely.

Opomíjená něžná mařinka
Opomíjená něžná mařinka

Rostliny

V naší přírodě roste spousta zajímavých bylin, které časem upadly v zapomnění. U mnoha z nich jsou ale věky ověřené léčivé účinky tak významné, že se k nim rádi opět vracíme. Mařinka vonná neboli svízel vonný je jednou z takových bylin. Můžeme ji nasbírat ve volné přírodě, nebo vysadit na zahradě a pak ji využívat, a to hned několika zajímavými způsoby.

Měsíček lékařský je nejen bylinkou pro dobrou náladu
Měsíček lékařský je nejen bylinkou pro dobrou náladu

Rostliny

Pokud hledáte bylinku, kterou si snadno vypěstujete na své zahradě, a bude také účinná na různé zdravotní obtíže, určitě nešlápnete vedle s měsíčkem lékařským. Jeho žluté a oranžové květy najdete nejen v bylinných čajích, je to také skvělý pomocník i v podobě přírodní kosmetiky a nesmí chybět ani ve zdravých pokrmech. Věděli jste, že je neméně populární v mnoha kultivarech ve floristice?

Kamyšník přímořský – mokřadní plevel, který často uniká pozornosti
Kamyšník přímořský – mokřadní plevel, který často uniká pozornosti

Rostliny

Kamyšník je mokřadní plevel a vytrvalá rostlina, která úporně setrvává na stanovišti díky mohutnému kořenovému systému. Semena se šíří pomocí vody i zvířat.

Co má jaterník společného s játry?
Co má jaterník společného s játry?

Rostliny

Jaterníky jsou malé vytrvalé byliny, které obvykle rostou nízko nad zemí. Pěstování jaterníků v zahradách je odvislé od jejich specifických požadavků.