Paradoxně patří název Heleborus Niger bíle kvetoucí čemeřici černé. Zasaďte čemeřici černou ihned po obdržení. Připravte zahradní zeminu pro zasazení této rostliny přidáním kompostu a smícháním s trochou vápna. Vykopejte velkou díru v kypré půdě a zasaďte bal rostliny do vhodné hloubky. Vršek balu by měl být jen lehce pod povrchem země (nevysazujte rostlinu příliš hluboko). Nasypte zeminu a upěchujte. Ihned poté zalijte. Čemeřici vyhovuje hlinitá půda s bohatým obsahem humusu (pH okolo 7) a umístění v polostínu až stínu.
Rostlinu lze množit dělením, a to na jaře po odkvětu. Jednotlivé oddělky by měly mít alespoň 4 pupeny a sází se na venkovní záhony asi 30 cm od sebe. Pokud rostlinu v první polovině listopadu vyjmete ze záhonu a umístíte do skleníku vyhřátého na 6 až 8 °C, dočkáte se možná vykvetení čemeřice o vánocích, tj. asi během 40 dní, při teplotách do 17 °C (ne vyšších) i dříve, ale kvalita květů může být horší. Čemeřice se vyjímá ve skalkách, pod keři a mezi stromy. Uplatní se také jako trvalka na záhony. Velmi pěkná je méně pěstovaná čemeřice nachová (H. purpurascens). Na rozdíl od své zimní sestry kvetou na jaře, zhruba v době kvetení jarních cibulovin. Je také výrazně vyšší (kolem 40 cm na rozdíl od 25 cm). Skupinku původních druhů doplňuje ještě čemeřice zelená. Květy bývají jednoduché i plné, kropenaté nebo i s puntíky.
Krása těchto květů vynikne nejen na zasněženém záhonu, kde se mezi sněhem a ledem třpytí jako vzácné drahokamy, ale i řezané v kyticích. Čemeřice se dají v květinářství koupit v květináčích už od listopadu, pokud květy použijete do vázy, zastřiženou rostlinu na jaře vysaďte do zahrady. Do aranžmá s čemeřicemi se hodí nakvetlé větvičky vilínů, kaliny a květy bramboříků, kůra stromů anebo holé jemné větvičky. Jejich kulaté stonky po dobu, kdy jsou ve váze, pravidelně seřezáváme, aby dobře sály vodu.
Text: Zuzana Bohdalová
