Zimní zahrady patřily u nás dříve spíše ke skutečnému přepychu. Na rozdíl od těch současných měly navíc většinou částečně vyzděné nebo dřevěné obvodové zdi a teprve zhruba od výšky jednoho metru byly stěny prosklené. V našich klimatických podmínkách se klasické „skleníkové“ zimní zahrady objevují až od okamžiku, kdy se běžným stalo jednak centrální vytápění s termostatickými řídícími jednotkami a jednak kvalitní izolační zasklení oken.
U starších staveb, zejména u chat, najdeme spíše prosklené verandy, které se nevytápějí a používají se jen k letnímu posezení a třeba také k přezimování choulostivých rostlin, stejně jako pokoje s až po strop vysokými okny v rodinných vilách a výjimečně i v luxusních činžovních domech. Důvod je nasnadě – vytápět takovou špatně izolovanou místnost kamny bylo velice náročné a spotřeba paliva obrovská. V tuto chvíli vám ale nic takového nehrozí, takže se můžete pustit do plánování pravé zimní zahrady, takové, která po celý rok bude sloužit k příjemnému posezení, kde se přes sklo téměř dotýkáte přírody venku.
Móda nebo standard?
Řekněme si rovnou, že ani dnes není pořízení zimní zahrady nic levného. Navíc pokud máte starší domek, bude u něj zimní zahrada vždycky působit spíš jako skleník navazující na dům. Vyřešit totiž přístavek zimní zahrady tak, aby byl organicky začleněný do stavby, to je oříšek i pro velmi dobrého architekta. Pokud jste se tedy rozhodli získat další příjemnou místnost z bývalé verandy na střeše garáže nebo z terasy vytvářející přechod mezi domem a zahradou, rozhodně přizvěte na pomoc architekta. Možná vám poradí spíše onu tradiční prosklenou verandu se střechou navazující na střechu domu – ať už prosklenou nebo s běžnou střešní krytinou. Taková místnost bude plnit všechny funkce, jaké jste si vyhlédli na obrázcích módních časopisů u kompletně skleněných zimních zahrad, a i když moderní izolační skla poskytují značný komfort pro vytápění, zimní zahrada s podezděnými okny alespoň na nejchladnější straně se přece jen bude vytápět snáz – třeba klasickým radiátorem v otopném systému rozšířeném z vedlejšího pokoje a umístěným právě u vyzděné části.
Pokud stavíte nový dům a chcete zimní zahradu, určitě s ní počítejte už v projektu. Pak bude skutečnou součástí stavby a navíc se vyvarujete pozdějších problémů s navazováním střešní konstrukce, ukotvováním do izolací zateplené fasády i dalšími stavebními zásahy, se kterými se potrápí každý, kdo zimní zahradu přistavuje k hotovému objektu. Přistavujete k hotovému domu? Samostojné zimní zahrady do 40 metrů čtverečních sice nepodléhají stavebnímu povolení, ale pozor – pokud se změní například parametry odstupu od sousedova domu nebo zasahujete do nosné konstrukce domu, můžete se dostat do problémů – takže raději projekt konzultujte na stavebním úřadu. Toužíte tedy po módním skleněném pokoji? Pak pojďme letmo probrat, co je třeba vzít v úvahu, abyste z jeho užívání měli radost.
Kam zimní zahradu umístit
Pokud ji plánujete jako součást nové stavby, je opět řešení snazší. Můžete zvolit například efektní umístění uprostřed domu, ale hlavně si předem můžete definovat, jak chcete zimní zahradu užívat, a podle toho ji orientovat na správnou světovou stranu. Jižní strana je nejvíc prozářená sluncem, svítí sem od dopoledne až do podvečera. To je samozřejmě lákavé pro vás a výhodné pro rostliny, které milují světlo. Zároveň ale musíte počítat s tím, že v letních měsících tu bude velké horko – jižní zimní zahrada tedy potřebuje větší množství otvíracích prvků (dobré větrání) a především kvalitní zastínění, nejlépe vnější – to skutečně zabrání horku proniknout dovnitř.
Oblíbená je také západní orientace, podvečerní hodiny obvykle trávíme doma, a tak si můžeme užít posezení mezi na této straně dobře rostoucími květinami a v paprscích příjemného odpoledního slunce. I v chladnějších dnech tu bude příjemně. V našich krajích je ovšem západní strana většinou návětrná, takže v zimě se zvlášť ve vyšších polohách může stát, že ji budete mít zavátou sněhem a pro pohodlí budete muset více přitopit.
Východní strana je lákavá pro ranní ptáčata. Krásně se tu v prvních paprscích slunce snídá. Po zbytek dne tu ovšem bude stín a musíte tedy volit rostliny, které nepotřebují tolik slunce. Zato se ráno v zimní zahradě akumuluje teplo, které pak slouží v chladnýchdnech jako izolační vrstva pro místnosti navazující. Pro zvýšení tohoto tepelného efektu se doporučuje na podlahu použít tmavou dlažbu, která pohlcuje teplo. Severní strana je nejméně lákavá. Rostlinám se tu nedaří a vy si tu neužijete slunce ani teplo. Pokud máte ovšem většinu místností orientovaných na jih a západ a hledáte v létě naopak kousek chládku a stínu, pak se zimní zahrada na sever může právě vám zalíbit. Tyto zahrady se obvykle nevytápějí, spíše jen temperují vzduchem z domu, abyste v nich mohli přezimovat rostliny, které je třeba chránit před mrazem. I tato zimní zahrada si tedy zaslouží moderní izolační zasklení, které nedovolí mrazu proniknout dovnitř.
Text: Gabriela Koulová
