Keřů z rodu Amelanchier je skutečně velké množství. Jen u nás se jich pěstuje několik desítek. Všechny jednotlivé druhy se liší – ať už tvarem listů, výškou kmene či barvou a chutí plodů.
V průměru může muchovník dorůstat až do výšky zhruba 6m. Na jaře tuto okrasnou dřevinu doslova zalije záplava bílých květů, které se později promění v tmavé bobulovité plody, podobné borůvkám. Bobule mají tak sladkou příchuť, že až připomínají marcipán. Toto ovoce je však daleko zdravější než klasické zahradní borůvky. Obsahuje totiž obsahují více vápníku, draslíku, hořčíku a železa. Muchovníkové plody můžete i tepelně zpracovat nebo sušit.
Pěstování
Jak už bylo řečeno, muchovník není nikterak náročná dřevina. V zahradě má raději slunná či pohostinná místa, nežli silné slunce. Nevyžaduje ani speciální kvalitu a složení půdy. Muchovník můžete pěstovat dvěma způsoby – jako zakrslý stromek s holým kmínkem nebo jako klasický keř. V případě, že toužíte po „muchovníkové bonsai“, odřízněte od nejsilnějšího a nejrovnějšího kmínku všechny postranní větve, zhruba do výšky 1 m nad zemí. Pro keřovité pěstování se seřezávají pouze kmínky, které rostou blízko u sebe.
Správnou vzdálenost rozestupu – asi 3 m – byste měly dodržovat i při samotné výsadbě muchovníku. Květy jsou odolné proti mrazu, snesou i -5 °C, proto je vhodný i jako dřevina k výsadbě živého plotu. Muchovníky totiž nejsou napadány téměř žádnými chorobami ani škůdci.
Rostliny začnou plodit už třetím rokem po výsadbě, a to po dobu 40 až 50 let. Hnojí se přiměřeně – kolem kmene se nasype kompost nebo můžete použít hnojivo pro okrasné keře. Každoročně muchovník seřezávejte podobně, jako rybíz. Rozmnožuje se výsevem na jaře, dělením a štěpováním.
Lahodný i blahodárný muchovník
Bobulovité plody muchovníku jsou pro lidský organismus velmi zdravé. Podporují celkovou imunitu a jsou také vynikající prevencí proti žaludečním onemocněním. Existují i farmaceutické doplňky stravy, které příznivě ovlivňují léčbu onkologických pacientů. Nejen plody, ale například i listy muchovníku jsou konzumovatelné. Listy se suší a připravuje se z nich čaj, který příznivě působí na trávicí soustavu a je dobrý i na detoxikaci organismu.
TIP: Recepty z muchovníku
Muchovníková marmeláda
1 kg muchovníků
40 dkg třtinového cukru
1/2 lžičky mleté skořice
4 hřebíčky
1 dcl červeného nebo bílého vína
1/2 lžičky kyseliny citronové
Postup:
Muchovníky propláchneme a necháme okapat. Vsypeme plody do hrnce, podlijeme vínem a vaříme asi 15 minut. Pak přidáme cukr, skořici, roztlučený hřebíček a vaříme do měkka. Ke konci varu plody mírně rozmačkáme a přidáme kyselinu citrónovou. Horkou směs nalijeme do malých skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Muchovníkové keksy
120 g sušených plodů muchovníku
60 g práškového cukru
60 g másla
1 balíček prášku do pečiva
1 ks většího vejce
kapka vanilkové esence
troška mléka
Postup:
Utřeme máslo s cukrem, rozšleháme s vejcem a vanilkou, vyválíme v proseté mouce. Přidáme tolik mléka, aby se vytvořila hladká směs. Nakonec vmícháme sušený muchovník, směs nalijeme do pohárků z mastného papíru, ty postavíme na plech a pečeme v troubě předehřáté na 190 °C asi 20 minut, až směs ztuhne.
Muchovníkové víno
250 ml šťávy muchovníku
130 ml šťávy z červeného rybízu
500 ml vody
balíček živné soli a balíček kvasinek na výrobu vín (koupíte v drogerii)
190 g krystalového cukru
Postup:
Plody muchovníku a červený rybíz vylisujeme. Šťávy odměříme přesnou měrkou a v doporučeném poměru smícháme. Přidáme vodu, vmícháme odvážený krystalový cukr, přisypeme živnou sůl pro kvasinky a balíček kvasinek. Úzkostlivě dodržujeme čistotu. Směs po promíchání přelijeme do skleněné láhve s kvasnou zátkou a necháme kvasit. Po bouřlivém kvašení se začne tekutina sama čistit. Hadičkou stáhneme čistý nápoj, na dně zůstanou zbytky ovoce a kal. Nápoj plníme do čistých, nejlépe vyvařených láhví a dobře zazátkujeme. Uskladníme v chladu a temnu.
Muchovníkový kompot
1 kg očištěných, odstopkování a umytých plodů
400-450 g cukru
2 dcl vody
Postup:
Do hrnce nalijeme vodu, nasypeme cukr a přidáme plody. Ohříváme za stálého míchání do varu a při této teplotě krátce (5 min.) povaříme. Nakonec přidáme šťávu z 1 / 2 z citronu, nebo polovinu čajové lžičky kyseliny citrónové a promícháme. Horkou směs nalijeme do 2 dl sklenic až těsně po okraj a uzavřeme. Pokud tyto plody připravujeme v směsi např. z jahodami, malinami, rybízem nemusíme přidávat kyselinu citrónovou, resp. šťávu z citronu.
Text: Lucie Sýkorová
