Práce se dřevem je terapeutická. Neposíláme vás objímat stromy, ale jen na malou procházku do jarního lesa. Určitě tu najdete polámané větve, kusy vyvrácených pařezů, zbytky starých kmenů. Stačí je vzít do ruky a ony ožijí. Pohladíte staré vyschlé dřevo a cítíte energii, kterou do něj dlouhá léta ukládaly slunce, déšť, sníh, mráz a matka země. Prapodivné tvary probouzejí vaši fantazii. Pak už stačí jen odnést takový kousek domů, trochu ho upravit a najít mu v zahradě správné místo. Nebo se můžete opravdu vypravit za řezbářským mistrem a do svého promyšleně komponovaného zahradního zákoutí umístit jeho umělecké dílo. Nebo si vystačíte s nějakým tím ptáčkem, veverkou nebo ježkem z hobby prodejny? Ani ti nemusí být úplně kýč. Ostatně, co cítíte a co necítíte jako kýč je ve velké míře otázka vašeho osobního vkusu. Věřte, že když dáte před levnými plasty přednost výzdobě ze dřeva, téměř nikdy kýčovitě působit nebude. Protože dřevo prostě do zahrady patří.
Kousek přírody v zahradě
Samorost není úplně správné slovo. Protože dekorace z kusů volně nalezeného dřeva obvykle jen tak do trávníku nepoložíte. Tu něco ustřihnete, tam přiříznete a podpoříte tak tvar, který vám dřevo připomíná – někdo v něm uvidí zvířecí figurku, někdo tvář lesního muže a kdo ví co ještě. Někdy skutečně stačí položit třeba do skalky kousek deštěm a větrem ohlazené větvičky a efekt je dokonalý.
Zpravidla si ale s takovým větším či menším kouskem chcete trochu pohrát, takže ho ohladíte, mírně upravíte, napustíte impregnací, aby vám vydrželo i několik let, nalakujete. Pak už stačí najít mu vhodné umístění – velké solitéry ozdobí zelenou plochu trávníku, vertikálně umístěné „figuríny“ vytvoří kontrast mezi kameny skalky, drobné kousky můžete třeba zavěsit pod okap, na větve stromů nebo položit na parapet.
Oblíbená zvířátka
Kouskem dřevěné výzdoby si do zahrady můžete nalákat zvířata živá – krmítko nebo budka pro ptáky jsou přece také dřevěná dekorace. A než se vám ve vydlabané dutině starého pařezu zahnízdí opeřenci nebo třeba veverky, než si ježci najdou cestu do boudičky pod terasou, můžete si poblíž jejich budoucího příbytku rozmístit ptáčky a zvířátka dřevěné. Zejména sošky opeřenců sedících, stojících i letících najdou místo všude – na opěradle lavičky, na střeše, na okně, poblíž jezírka. Ani taková veverka dobře posazená na větev stromu nevypadá zle. Po kameni ve skalce může lézt šnek a ježek si to funí pod jabloň. Efekt takové výzdoby? Vždycky působí úsměvně. Vlastně si tak vnesete do zahrady kousek trvalé dobré nálady. To není málo, že?
Od řezbáře nebo od bednáře
Umělecké plastiky je třeba umísťovat do zahrady s velkým rozmyslem. Tvoří dominantu, která má být vidět, zároveň ovšem dokonale ladit s kompozicí zahrady. Pokud cítíte, že na to nemáte to správné oko a přesto po něčem takovém toužíte, poraďte jděte na radu k zahradnímu architektovi. Sochy nemusí být samozřejmě jen figurální, v zahradě výborně vypadá i prostý dokonale opracovaný ohlazený tvar koule, jehlanu nebo kostky. To poslední může ostatně být i účelové a posloužit jako stůl a sedátka. Pak je tu samozřejmě nefigurální plastika, volné tvary, které finální povrchovou úpravou dávají vyniknout letorostům dřeva. Nebo lze sáhnout po něčem docela jiném a umístit do zahrady skulpturu vytvořenou z ohýbaných lišt. Připomíná třeba trup staré lodi nebo se vine v harmonickém tvaru spirály. Na co pamatovat v každém případě? Dřevěná plastika potřebuje na zimu raději schovat před mrazem a sněhem. Měla by mít nějaký nenápadný podstavec, aby neležela přímo na zemi. A čas od času bude potřebovat impregnaci a nátěr. Pokud jste se rozhodli pro nákladný originál, svěřte jeho údržbu raději zkušeným rukám odborníka, ten ví přesně, co použít, aby si dřevěná socha zachovala svou krásu.
TIP: Dláto a kladívko
Toužíte vyzkoušet si řezbářskou práci? Kolem domu se vždycky najde nějaký kus kmenu, pařez nebo špalek. Vezměte do rukou dláto, kladívko a ze starého pařezu zkuste vytesat třeba portrét vousatého muže s kloboukem – ten bývá skrytý skoro v každém pařezu. Možná to napoprvé nebude žádné skvostné dílo, ale určitě vám tato práce přinese skvělou relaxaci. Kdo se chce naučit, jak skutečně objevovat ve dřevu sochařské dílo, má možnost navštěvovat některé kurzy řezbářství, ať po celý rok, nebo třeba v rámci dovolené na nějakém několikadenním zasvěcovacím pobytu.
Text: Gabriela Koulová
