Kopretina (Leucanthemum)
Kopretiny i přesto, že jsou to trvalky, ze zahrad mizí často. Mnoho pěstitelů je totiž nepřesazuje, přesto, že to tyto rostliny ke svému udržení se v zahradě potřebují. Navíc se velmi často stává, že v sušším prostředí slábnou. Trvale se dají udržovat pouze ve vlhčím místě a nejlépe se jim daří pochopitelně v přírodním lučním porostu. Zvláště u kopretiny největší je doporučováno přesazení po třech letech. Při přesazování rostlinu rozdělte. Kopretiny jsou bohužel také náchylné k vymrzání.
Šater (Gypsophila) – nevěstin závoj
Okouzlující doplněk jemných květů v bílé barvě anebo v nádechu růžové barvy přidávaný do nejrůznějších kytic, to je nevěstin závoj, neboli šater. Vzhledově je doslova neodolatelný, něžný a křehce působící. Koření však jediným kůlovým kořenem, což je důvod, proč je celkově jako rostlina velmi zranitelný. Stejně tak, jak mu nevyhovuje přemokření, nemá rád ani příliš utuženou půdu a ke svému zdárnému růstu navíc potřebuje vápník v zemině.
Řebříček (Achillea)
Stejně tak jako kopretiny, ani řebříčky nevydrží v zahradě na jednom místě nijak dlouho. Trsy řebříčku je nutné zmlazovat a posléze i přesazovat. Z původního bílého řebříčku byly vyšlechtěny i odrůdy barevné, které jsou velmi dekorativní. Pokud jste si koupili kontejnerované rostliny, můžete je vysazovat kdykoli, vždy je však vhodnější podmračné počasí a nepříliš velké vedro. Ideální je ihned při výsadbě použít hnojivo s dlouhodobým uvolňováním živin do půdy. Řebříčky nesnášejí přemokření, proto je vhodné poskytnout jim při výsadbě dostatečnou drenážní vrstvu. Bílé i barevné řebříčky jsou vhodné k sušení. Přes zimu rostlinu necháváme na stanovišti včetně květů a seřízneme ji až na konci zimy či začátkem jara. Snese stejně dobře umístění na slunném, jako i na polostinném stanovišti.
Text: Zuzana Bohdalová
