Netrpěliví posekali, prozíraví nechali.
Někoho listy odkvetlých cibulovin iritují natolik, že je poseká. Na co čekat, až uschnou, když se můžeme těšit z právě rozkvétajících růží, pivoněk, orlíčků, či kosatců. Cibulky v zemi už nás nezajímají.
Ale podle zahradníků je to chyba.
Tak, jak s cibulovinami naložíme po odkvětu, tak se nám odmění zase příští jaro. Odkvetlým cibulovinám by se měly ponechat listy do úplného zaschnutí. Teprve potom se cibulky v zemi „zatáhnou“ a můžeme je vykopat!
Proč vykopat?
Někdo je tam nechává a druhý rok zase kvetou. Ale podstatně méně, než když jim dopřejeme „odpočinek“. Správně by se měly v červnu vykopat, namnožené cibulky oddělit a nechat na suchém tmavém místě zaschnout. No a v září, nejpozději v říjnu je zase zasadit do země. Ne nadarmo říká moudré přísloví: „Děti do školy, cibulky do země.“ A vlastně by to šlo i obráceně. Děti ze školy a cibulky ze země.
Květina se nám pak na jaře odmění krásnými květy, protože jí jednak nehrozí, že bude schroupána nenechavými hlodavci, a jednak neklesne hlouběji do země a zbytečně se nevysiluje, když se pak snaží prodrat k slunci.
Čtěte také:
Chci zahradu a hned!
Katalpa – orchidejový strom
Dana Svobodová
