Líska (Corylus) je rod dřevin, častěji keřů než stromů, vyskytujících se hojně v subtropech a mírném pásmu severní polokoule. Přizpůsobivost lísek je obdivuhodná, dokázaly se adaptovat na půdy vápnité i kyselé, rostou stejně bujně na slunci jako v polostínu i ve stínu. Mělké široce rozprostřené kořeny jim umožňují se uchytit i tam, kde dřeviny s hlubokým kořenem nedokážou prorůst kamenité nebo těžké jílovité podloží. Pružné větve zase snadno přežívají i na větrných stráních a návrších. Snad právě pro svou životaschopnost je od pradávna líska magickým dřevem. Keltové spojovali lískové pruty s podsvětím a ukládali na ně zemřelé, hůl z lísky však nosili také keltští soudci jako symbol moudrosti a spravedlnosti. Staří Germáni i Slované magii lísky převzali z keltských kultů a víra v to, že lískové pruty umějí v rukou čarodějnic přivolat déšť i uklidnit počasí a že přinášejí plodnost mladým ženám, přetrvala i do křesťanského středověku.
Lískové oříšky
Pružné mladé lískové dřevo se používá dodnes v košíkářství, největší užitek ovšem přinášejí oblíbené oříšky. Obsahují asi 60 procent oleje a 20 procent cukrů a jejich použití hlavně pro výrobu cukrovinek je velice široké. Lisuje se z nich ovšem také olej jemné chuti, vynikající například na saláty. Známější než potravinářské je ale využití oleje v kosmetickém průmyslu, je základem kvalitních opalovacích prostředků i krémů na zjemnění pleti. Pro dobrou úrodu oříšků se u nás nejvíce pěstuje líska obecná (Corylus avellana). Keře se rozrůstají velice rychle, brzy plodí a jsou dlouhověké, keř udržovaný mírným řezem a občasným zmlazováním ponese oříšky několik desítek let. Keře nesou samčí i samičí jehnědy a opylují se větrem z keře na keř. Pokud ale chcete sklízet hodně lískáčů, je lépe vysadit několik keřů a využít nabídky různých odrůd. Bojovat budete s jediným, zato úporným škůdcem, broukem nosatcem lískovým. Samičky kladou během června a července do měkkých nezralých plodů vajíčka, jejichž larvy vyžerou během léta oříšek, pak se provrtají ven a vypadnou do půdy pod stromem. Tam přečkají zimu a v květnu se vylíhne nová generace. Pomáhá tedy vyhrabávání a pálení listí, v květnu pak setřásání brouků na papír rozložený pod stromem. Jedinou skutečně účinnou ochranou je ale červnový postřik účinným insekticidem. Na podzim se vám na oříšky seběhnou veverky z širokého okolí. Dovedou drze odnést skoro celou úrodu, v době dozrávání oříšků je hned tak něco neodradí, nejlépe je zažene pes nebo můžete vyzkoušet všelijaké chrastící strašáky. Kdo chce lísku hlavně kvůli oříškům, může si vysadit keře různých kulturních odrůd. Velice odolná ´Velkoplodá Hallská´ má vejčité oříšky, ´Webbova´ zase spíše podlouhlé, do teplejších krajů se hodí například ´Lombardská bílá´. Kultivary jsou cizosprašné, takže jich musíte vysadit několik různých. Nejlepším opylovačem je právě ´Velkoplodá Hallská´.
Lísky pro okrasu
Jestli vám na velké úrodě tolik nezáleží a na lískách vás zajímá především jejich dekorativní funkce, máte na výběr z řady přirozených odrůd i jejich šlechtěných kultivarů. Skutečně vznosný až dvacet metrů vysoký strom s kuželovitou korunou a šupinově se odlupující hladkou kůrou je líska turecká (Corylus colurna). Šest metrů vysoký a pět metrů široký hustý keř vytvoří líska největší (Corylus maxima). V zahradách působí jako soliter zajímavě jeho kultivar ´Purpurea´, jehož vejčité až 15 cm dlouhé listy se po světlé jarní zeleni rychle začnou zbarvovat do šedozelena, později do hnědočervena až purpurova. Většina zahradních kultivarů má původ v lísce obecné, stejně jako ona tak odolávají bez problémů i velkým mrazům, jediné, co špatně snášejí, je trvale přemokřená půda. Zajímavý pro ozdobu menších zahrad je například kultivar ´Contorta´ s pokroucenými větvemi, využívanými při aranžování květin. Vynikne především samostatně a v zimě zdobí jeho tvary zahrádku stejně jako na jaře jehnědy a později olistění. Stejně půvabná je i ´Pendula´ se smutečními převislými větvemi, ´Heterophyla´ zase nese zvláštní podlouhlé hluboce vykrajované listy.
TIP
Odolný porost
Lískové keře jsou skutečně velmi přizpůsobivé. Snášejí i místa se špatným ovzduším, je možné z nich tedy vytvořit bariéru, která vás po většinu roku bude chránit proti zplodinám z aut u frekventovaných ulic.
Text: Gabriela Koulová
