Výhodou mnoha dvouletek je, že jakmile je jednou na zahradě máme, spolehlivě se množí samovýsevem, dvouletý cyklus u nich tedy pak už ani nevnímáme. Jenže zahradníkova touha po něčem novém je nekonečná, a tak nové druhy a odrůdy třeba s jinými barvami květů budete objevovat dlouhé roky.
Doba výsevu a růstu
Dvouletky vyséváme během léta, do podzimu musí stačit pěkně vyrůst, aby zvládly přezimování. Pro letošní předpěstování si vyhraďte nějaký skrytý záhonek nebo využijte prázdné pařeniště. Většina dvouletek má semena velmi drobná, můžete je tedy promíchat s trochou jemného písku, vysít na povrch a pouze zatlačit do půdy. Když vzejdou, přepíchejte rostlinky do malých květináčků a teprve když koncem léta pořádně narostou, vysaďte je na stanoviště pro příští rok. Na výsev a do květináčů používejte speciální substrát pro výsadbu, na záhon pak vysaďte rostliny i se zeminou z květináče – tato výživa jim bude pro letošek stačit, přihnojovat na květ pak můžete až na jaře.
Záhon příštího roku
Vysazené dvouletky se stanou základem pestrých barev záhonu příštího léta. Dobře si tedy promyslete, jaké barvy na něm chcete kombinovat a hlavně dopřejte dvouletkám dostatek místa, budou se totiž ještě rozrůstat. Také výška kvetoucích rostlin je na záhonu důležitá, nízké sázejte do lemu záhonu, vyšší pak směrem do středu. Ponechte místo také pro dosetí jednoletými letničkami. Na venkovské zahrádce ponecháváme rostlinám často možnost co nejpřirozenějšího prolínání. Pokud letos kvetoucí dvouletky necháte volně vysemenit, nebudou už samozřejmě růst jen přesně tam, kam jste vysadily, ale semínka se na záhonu pomíchají. Na jaře je tedy budete muset trochu usměrnit, aby vám kvetly přesně tam, kde jejich krása nejlépe vynikne.
Kvetoucí zahrada
Někdy si ani neuvědomujeme, že nám na zahradě rostou dvouletky a považujeme je za trvalky, protože se objevují každý rok ne místě, kde rostly loni. Některá semínka ale zaletí i dost daleko. Tak se pak po celé zahradě mohou objevovat třeba krásné vysoké náprstníky s kalichy květů nejrůznějších barev. Také macešky vyrazí na nejrůznějších místech, mají ale tendenci rychle zplaňovat, jejich květy jsou pak malé a vesměs modrobílé. Vytrácí se také červená barva a velikost květů velkokvětých šlechtěných sedmikrásek, snadno se totiž spráší s těmi z trávníku a postupně se v ně úplně promění. Hvozdík bradatý, topolovka slézová růže, zvonek prostřední, pomněnky, mák nahoprutý a alpský nebo chýr vonný si ale i při přirozeném vysemeňování zachovávají barvy i vzrůst po řadu let.
Text: Gabriela Koulová
