Jaké je realita
Pravděpodobně si ani neuvědomujeme, že v dnešní moderní době, kdy máme takřka vše, na co pomyslíme a na dosah máme kvanta potravin, že za většinou z nich se skrývá jen více či méně obměněná verze těch základních druhů, což znamená, že konzumujeme v podstatě stravu bez života. A právě ekozahrady nám mohou poskytnout přímý přístup k čerstvé, zdravé a hlavně živé stravě, která neputuje dlouhé týdny lodí ani není upravována nejrůznějšími konzervanty, aby co nejdéle vydržela. Potraviny získané z ekozahrad naopak nejen, že regenerují lidské tělo, ale léčí a naplňují radostí naši mysl, na kterou s regenerací tak často v uspěchaném životě zapomínáme.
Co je základ ekozahradničení
Ekozahradničení znamená nový přístup k pěstování a práci na zahradě, ale také k celé naší zemi a tím i k celé planetě. Hlavní důraz je kladen na trvalky a trvalkové byliny, které se dají využít jako potraviny, koření, léčivky, nebo hnojivo. Ekozahrada se tak stává díky tradičním nešlechtěným a nekříženým rostlinám oázou plnou chutí, vůní a barev.
Budiž nám příkladem přírodní biotopy
V každém přírodním biotopu doslova bují život ve své nejpřirozenější formě. Rostliny, živočichové a prostředí zde vytvářejí hojnost všeho potřebného včetně hnojiva. Nic zde nepřijde nazmar, příroda sama vše opět zužitkuje, zrecykluje každý uschlý spadlý list, zavlaží každý kousek, uživí hmyz i větší zvěř, vyčistí vzduch a poskytne všem, kteří to potřebují, vhodné obydlí. A je na nás na lidech, abychom právě odtud čerpali inspiraci pro vytvoření svých zahrad, které budou respektovat přírodní zákonitosti a vše, co z přírody vzejde, do ní zase vrátí, aniž bychom my zasáhli nevhodnými metodami, prostředky anebo materiály.
Výhody ekozahrad
Zahrada založená na respektování přírodních zákonů je pro majitele méně náročná na údržbu, celoročně je její provoz méně finančně náročný. Ekozahrada vypadá přirozeně a neprodukuje hlavně žádný odpad, vše lze zužitkovat na kompost anebo jako hnojivo, či jako přírodní látky pro boj s nepřítelem skrývajícím se v podobě případných škůdců.
Hnojivo z rajčatových sazenic
Pokud máme zbylé sazenice rajčat anebo od někoho tyto nadbytečné sazenice získáme, můžeme z tohoto rostlinného materiálu připravit vydatnou jíchu. Postačí nám k tomu 2 hrsti rostlinek a dva litry vody. Smícháme rostlinky s vodou a po 14 ti dnech můžeme výluh použít jako hnojivo. Roztok je třeba zředit v poměru 1 : 1 odstátou vodou. Roztokem poté postřikujeme rostliny, nebo je jím rovnou zaléváme. Rajčata budou houževnatější a odolnější. Přihnojujeme jen do nasazení prvních plodů.
Permakultura
Hovoříme-li o permakultuře, máme na mysli trvale udržitelnou kulturu, což znamená zahradu, která nepotřebuje nic jiného, než sebe sama a sama si také vystačí a kultury v ní dokážou přežít několik let bez dalších vnějších zásahů a péče. Důležité je v ní pěstovat potravu tak, aby byla zdravá a prospívala nejen člověku, ale i jeho okolí. Permakultura nedává prostor žádné komerci, taková zahrada nepotřebuje nic jiného, než sebe sama a sama si také vystačí. Semínka dozrálých rostlin se vracejí zpět do přírody a opět z nich vyrůstají tytéž rostliny. A permakulturní zahrady jsou zároveň i zahradami ekologickými.
Žížalí zlato
Už jste někdy slyšeli pojem žížalí zlato? Jedná se o velmi účinné hnojivo, které ovšem není snadné nashromáždit v dostatečně velkém množství, takže patrně odtud pojem „zlato“. Žížalí zlato získáte tak, že budete sbírat žížalí vývržky, ty se objevují takřka všude, jakmile je po dešti. Sebraný materiál nechejte zaschnout a pak jej rozdrolte. Řídce jej rozsypte v okolí rostliny a zlehka zapracujte do půdy v jejím okolí. Pro vzácnost tohoto přírodního hnojiva je lepší si jej ponechat k hnojení rostlin, které pěstujete v květináčích či jiných nádobách.
Zahrady přinášejí klid a zpomalení, které v současné uspěchané dobře všichni potřebujeme, a pak také přinášejí jídlo. Jsou zdrojem mnoha potravin, které dnes neustále zdražují a právě možná v tomto směru mají permakulturní zahrady a ekozahrady zvlášť svou velkou budoucnost.
Text: Zuzana Bohdalová
