Záhony našich babiček a jejich tajemství
Spoustu rostlin, které dnes rostou na našich zahradách, záhony našich babiček nikdy nepoznaly. Především nejrůznější hybridy, rostliny vyšlechtěné z původních druhů nebo exotické rostliny. Záhony našich babiček ale naopak skrývaly mnoho pokladů, které my dnes považujeme za plevel nebo se jejich pěstováním už nezabýváme.
V dobách dávno minulých neexistovaly chemické přípravky, které podporovaly růst a plodnost rostlin, stejně tak nebyly žádné pesticidy, herbicidy a fungicidy. Proti chorobám rostlin a proti škůdcům se bojovalo přírodní cestou. Rostlinám, které naše babičky pěstovaly, se v době výsevu pomáhalo například máčením semen do vývarů z léčivých bylin, do mléka, syrovátky nebo kvásku. Látky v těchto potravinách obsažené napomáhaly klíčení.
![Namáčení semen znali už staří Římané](https://img.primadoma.cz/w_13/48/dc/column/48dc30ef25f8e7ef8df818eb8c74f01e_depositphotos_99107950_l-jpg.jpg)
Zeleninové záhony našich babiček
Pěstovala se především kořenová zelenina – mrkev, petržel a černý kořen, který je naopak dnes již téměř zapomenutý. Celer se do našeho podvědomí kupodivu dostal až v 19. století. Podobné to bylo s bramborami, které se začaly pěstovat jako jedlá plodina taktéž v 19. století.
![Tuřín nechyběl asi na žádné zahradě](https://img.primadoma.cz/w_13/a4/98/column/a49894699f047f913f4e5143e7826c72_depositphotos_5903943_l-jpg.jpg)
Na záhonech ale nesměla chybět cibule a česnek. Plodová zelenina jako rajčata nebo papriky jsou módní zeleninou současnosti, dříve se pěstovaly spíše sporadicky, a rajčata dokonce jako okrasná rostlina. Velký podíl záhonů zaujímaly zelné hlávky, kapusta, kadeřávek a nejrůznější druhy brukví. A kromě zelí byl hlavní plodinou tuřín, celým jménem brukev řepka tuřín, a dále řepa používaná nejen jako zdroj cenných látek, ale i jako krmivo pro dobytek.
Nesměl chybět hrách a bob svinský (Vica faba), zatímco čočka a fazole u nás byly téměř věcí neznámou. Záhony našich babiček také disponovaly velkým množstvím bylinek. Jejich skladba se ale také zásadně lišila od našich bylinkových záhonů současnosti. Pěstovala se petrželka a pažitka, máta, tymián, ale také třeba šťovík, lebeda a spousta léčivek. Naopak třeba bazalka se do našich zahrádek jako kuchyňská bylinka dostala až ve 20. století. Používala se spíše jako okrasná rostlina odpuzující hmyz.
![Řepu konzumovali naši předkové i jejich zvířata](https://img.primadoma.cz/w_13/f5/32/column/f532ee4dbde2b18edf21da4f0170092b_depositphotos_77840310_l-jpg.jpg)
Okrasné záhony našich babiček
Naši předkové, stejně jako my dnes, milovali květiny a hojně je pěstovali. Neznali většinou žádné dnes moderní rostlinky ani hybridy, a přesto měli zahrádky plné kvetoucích a vonících květin. Pěstovaly se opět rostliny, které byly nejen krásné, ale i užitečné, resp. léčivé.
![Rezeda vonná je letnička, někdy také nazývaná jako rezekvítek](https://img.primadoma.cz/w_13/a9/9d/column/a99db394a931f05765b4c7b188f9dea2_depositphotos_700421818_l-jpg.jpg)
Vrcholem pěstitelské vášně byly růže keříčkové, ale i popínavé.
![Růže milovaly naše babičky stejně, jako je milujeme my](https://img.primadoma.cz/w_13/f7/d9/column/f7d9e0807a65040c2135245af6c25039_depositphotos_334330908_l-jpg.jpg)
Velkou část zahrad také zabíraly ovocné sady, kde nesměly chybět tradiční jabloně a hrušně, slivoně a další peckoviny, v nížinách se pěstovala vinná réva. Zajímavostí je, že drobné ovoce jako maliny nebo jahody se spíše dříve sbíraly v lesích, k jejich kulturnímu pěstování v zahradách se přikročilo až později. Jestlipak víte, jaké rostlině naši předkové říkali meruzalka? To je rybíz, jehož správný název je botanicky řazen do rodu srstka (Ribes) v čeledi meruzalkovitých.
Zdroj informací: Andrea Kern: Rady našich babiček