Zahradní vrby milují vodu
Po celé naší planetě existuje na čtyři stovky nejrůznějších vrb, mezi něž patří i zahradní vrby. Z volné přírody známe jejich příbuzné lemující břehy rybníčků, potoků i menších řek. V městských parcích a na starých hřbitovech zase rostou impozantní smuteční vrby, například ta s přídomkem babylonská. Nicméně na běžnou zahradu musíme většinou vybrat některou ze zahradních vrb, které jsou menší vzrůstem a kterým se říká také okrasné. Nicméně na velký venkovský pozemek, jehož součástí je i rybníček, jezírko, nebo dokonce malý potůček, lze vysadit i některý ze „smutečních“ vrbových stromů.
Vrba je velmi odolný strom, který se nezalekne ani mrazu, ostatně ty, které u nás rostou ve volné přírodě, patří mezi druhy, které kdysi přežily dobu ledovou. Zahradní vrby bývají ovšem choulostivější, ale když pro některou z nich vyberete vhodné stanoviště, přežije naši zimu bez větších problémů. Všechny vrbové stromy obvykle milují vodu a touží po ní tak, že si ji dokáží vytáhnout i z velkých hloubek. Proto bychom je neměli sázet blízko ke studním, protože v suchých letech by z ní „kradly“ i ten zbytek vody, který v ní ještě je.
Svěží zelená okrasa
Velmi často se v zahradách pěstuje vrba japonská, která je odolná proti všem škůdcům a chorobám. Její svěže zelená barva naplní okolní prostor svěžestí a hodí se zvláště k malým jezírkům. Mívá do běla až do růžova zbarvené lístky, které jsou nepřehlédnutelné, ale protože se nejedná o původní druh, nejsou její kořeny odolné vůči větším mrazům, takže u nás přežije většinou jen v roubované podobě.
Ale ani ona není úplný trpaslík, její kmen většinou dorůstá až výšky 2 metrů, takže pokud opravdu bojujeme s místem, je vhodnější sáhnout po některé z jejích menších příbuzných. Co se velikosti týče, podobná charakteristika platí i o vrbě pokroucené, která je také velmi pěkná a oblíbená a naše klimatické podmínky snáší velmi dobře.
Zahradní vrby hýřící barvami
Zahradní vrby naštěstí existují i v miniaturních variantách – včetně takové vrby pyrenejské, která vyroste maximálně do výšky 80 cm, a proto je vhodná do skalky. Listy některých malých zahradních vrbiček dostávají na podzim velmi atraktivní zbarvení, například taková vrba moupinská nádherně zčervená a převislá vrba „Yezoalpina“ v podzimních měsících se zbarví do červenožluta. A nepřehlédnutelné jsou také její kočičky, které si zaslouží spíše označení „kocouři“, protože jsou skutečné velké a rostou vzpřímeně, podobně jako jedlové šišky.
Milovníci netradičních tvarů ocení vrbu Salix grahamii, která je velmi košatá a její pokroucené větve vytvářejí až jakési „lokny“. Bohužel právě ona patří k druhům, které u nás většinou nejsou v běžné obchodní nabídce, což platí i o některých dalších netradičních okrasných vrbách.
Zdroj informací: pořad Receptář Prima nápadů; www.ceskestavby.cz; www.okrostliny.cz
