Mezi podzimní dekorativní rostliny patří i vřesovce a libavky
Vřesovec (Erica) je botanicky příbuzný s vřesem (Calluna), patří totiž do stejné čeledi (vřesovcovité). Preferuje kyselejší půdu jako i další podzimní dekorativní rostliny podobného typu. Z mnoha desítek druhů se v našich podmínkách daří především vřesovci pleťovému (červenému), vřesovci popelavému, vřesovci čtyřřadému, vřesovci těkavému a vřesovci brvitému. Přirozeně se vřesovce vyskytují v Jižní Africe, v Evropě nebo v Asii. Ačkoliv je vřesovec brán jako podzimní rostlina, některé druhy kvetou i časně zjara.
Nároky na pěstování
Vřesovce vyžadují půdu bohatou na rašelinu a písek. Půda by neměla být alkalická nebo bohatá na vápník, protože v takových podmínkách by vřesovec rozhodně neprospíval. Ideální je pro něj místo na stálém slunci. V zimě je potřeba rostliny překrýt chvojím nebo netkanou textilií, aby vřesovce nevymrzly. Půdu mezi jednotlivými keříky vřesovců je dobré mulčovat kůrou.
Vřesy nás záplavou drobných květů potěší koncem léta a na podzim, avšak vřesovce ukážou svá poupata již začátkem zimy a naplno rozkvétají už na jaře, dokonce mnohokrát i pod sněhem. Vřesovce jsou také větší než vřesy, jsou schopné dorůst až do výšky 40 cm.
Vřesovce patří mezi oblíbené podzimní dekorativní rostliny, které vysazujeme do skupin stejných kultivarů. Z hlediska zařazení do okrasné zahrady se jim bude velmi dobře dařit ve skalce nebo v lehce svažitém terénu. Dobře se jako podrost dají kombinovat i s vyššími jehličnatými dřevinami, které budou doplňovat svými barevnými variacemi. Poté, co keříky odkvetou, je musíme důkladně ostříhat, aby si udržely potřebný kompaktní tvar. Vřesovce lze namnožit pomocí vrcholových řízků. Oblíbené barvy květů jsou tmavě fialové i bílé, růžové nebo purpurové.
Vřesovce je možné kromě zahrady pěstovat i v nádobách. Musíme pro ně ale volit slunné a vzdušné místo nebo polostín. Po zakoupení je potřeba rostliny ihned přesadit a zasadit vždy hlouběji, než byly vřesovce původně zasazeny. Samozřejmostí musí být kyselá půda, tvořená čistou rašelinou, případně by měla být promíchaná s pískem. Dno nádoby, kde budeme tyto podzimní dekorativní rostliny pěstovat, musí být dostatečně velké a nádoby spíše mělké a širší, podmínkou je drenáž z kamínků, keramzitu nebo štěrku a odtok přebytečné vody. Vřesovce je potřeba zalévat po mírném proschnutí substrátu dokonce i během zimy, kdy nemrzne, jinak vřesovce zaschnou.
Vřesovce obsahují látky, které ničí mikroorganismy a zvyšují tvorbu moči, a tím podporují vylučování škodlivin z těla. Můžeme je tedy používat nejen jako podzimní dekorativní rostliny, ale i jako léčivky.
Libavka hrotitá (Gaultheria mucronata) je druh rostlin z čeledě vřesovcovité (Ericaceae), je původní v jižní Chile. Běžně je libavka nazývána chaura. Je to vysokohorská rostlina, která roste typicky ve skalnatých oblastech, a podobné podmínky bude vyžadovat i u nás na zahradě. Plody jsou červené nebo bílé bobule, jsou jedlé, ale téměř bez chuti.
Rostliny jsou vhodné pro začátečníky, protože nevyžadují zvláštní péči. Co ale potřebují, je plné slunce nebo polostín, propustnou, vlhkou, kyselou půdu, nejlépe promísenou s rašelinou. Tyto rostliny jsou považovány za ideální podzimní dekorativní rostliny, které se budou velmi hezky vyjímat nejen na záhonech nebo skalkách, ale i v truhlících nebo velkých nádobách.
Libavka snese i bažinaté podmínky. Je mrazuvzdorná, takže není potřeba ji na zimu vyjímat ze země nebo zakrývat. Dorůstá do výšky až 80 cm a vytváří husté trsy. Květy jsou malé a bílé, uspořádané do hustých hroznů. Kvete v červenci a srpnu a je významnou zdrojovou rostlinou pro mnoho druhů hmyzu. Plody se objevují na podzim, proto jsou libavky oblíbené podzimní dekorativní rostliny vhodné jako ideální doplněk podzimních a zimních aranžmá v květináčích a jiných venkovních nádobách společně s vřesy a podobnými keříky. Libavka je všestranná okrasná dřevina do záhonů s vřesy a do květináčů.
Libavka se může velice dobře kombinovat ve výsadbě s vřesy, vřesovci, ale i azalkami a rododendrony či keříky rodu hebe. Podzimní dekorativní rostliny budou krásné živé i jako sušené vazby.
V lidovém léčitelství se libavka hrotitá tradičně využívá k léčbě žaludečních potíží, zlepšuje trávení a snižuje horečky. Obsahuje mnoho cenných látek, jako jsou flavonoidy, saponiny, kyselina salicylová a éterické oleje. Tyto látky mají protizánětlivé, protibakteriální a protirakovinné účinky.
