Barevné keře na zahradu
Umístěte barevné keře na zahradu, rozzáří vám podzim, tedy dobu, kdy je převážná většina trvalek již odkvetlá. S nimi dokonce zahrada může hýřit barvami více než v létě. Tyto keře mají listy a plody v sytých odstínech žluté, karmínové, oranžové a někdy dokonce i růžové. Začleňte proto do zahradní kompozice keře, které budou efektivní i mimo hlavní vegetační sezónu, poradíme vám jaké.
Brslen křídlatý
Brslen křídlatý je skutečným klenotem. Jeho listy jsou na jaře jasně zelené, na podzim je však tato dřevina nepřehlédnutelná. Zpočátku má listy šarlatové, ale později získají růžový nádech. Nutno říct, že podzimem to nekončí, keř je totiž krásný i během zimy. V tuto dobu vynikne především textura 4hranných větví s křidélky. Pěstování brslenu není nic složitého. Keř není náročný na půdu. Nejlépe se mu samozřejmě daří v propustné zahradní půdě, ale toleruje také přechodné sucho. Snáší jakékoliv stanoviště, musíme ale upozornit, že v úplném stínu bude intenzita zbarvení nižší. Velmi dobré je závětrné stanoviště, kde je brslen chráněn před silným větrem a mrazem. V prvních letech po výsadbě doporučujeme brslen mulčovat. Půda se tím nebude vysušovat a ochrání ho před extrémními mrazy. Pěstovat ho můžete samostatně, ale i ve formě živého plotu.
Česnekovník čínský
Česnekovník čínský vás zaujme nejen svou vůní, která se šíří z jeho rozlomených větviček a listů, ale i svým vybarvením. Na jaře má listy světle růžové, v létě se mění v krémově bílé nebo zelené a na podzim se potom vybarví do sytě žluté barvy. Dorůstá až do 10m výšky. Česnekovník na zahradě zasaďte na dostatečně teplé, slunečné či polostinné místo chráněné před větrem. Dopřejte mu dobře propustnou, vlhkou a mírně kyselou půdu. Mějte také na paměti, že rostlina vyžaduje pravidelnou zálivku, a to dokonce i v zimě. To samé platí i o přihnojování (ideálně kompostem nebo organickými hnojivy). Pozor, naprosto nevyhovující je čerstvý kravský hnůj. Vzrostlý česnekovník je mrazuvzdorný, mladý však potřebuje na zimu zakrývat chvojím nebo netkanou textilií.
Dřišťál Thunbergův
Dřišťál Thunbergův je skutečný krasavec původem ze západní Číny. Má krásně fialovočervené listy, které se na podzim ještě více vybarví. Hodí se i do živých plotů. Aby se mu u vás dařilo, vysaďte ho na slunné místo nebo do polostínu. Nemá vlastně žádné mimořádné nároky na půdu. Daří se mu v kyselé až v slabě zásadité sušší půdě. Je citlivý na přemokření a nedostatek slunce. To snižuje intenzitu jeho zbarvení. Pravidelným řezem u něj podpoříte hustotu výhonů. Můžete ho kombinovat i s jinými druhy barevného dřišťálu.
Ambroň
Jednou z nejatraktivnějších podzimních dřevin je ambroň. Hodí se především do větších zahrad, protože dorůstá až do 8-15 m výšky a 6 m šířky. Vyniká svými krásnými lesklými listy, které se na podzim zbarví do oranžova, červena až purpurova. Zajímavé je na něm i ježovité souplodí, které strom zdobí i během zimy. Aby se mu u vás dařilo, potřebuje středně vyživenou kyselejší hlubší půdu, přičemž je důležité u něj zabránit jejímu vysychání. Nicméně nesnáší ani přemokřenou půdu. Preferuje prosluněné stanoviště s dostatkem prostoru kolem sebe. Nejčastěji ho proto můžete vidět jako solitér. Vyžaduje místo chráněné před větrem a mladé stromky potom potřebují na zimu chránit chvojím nebo netkanou textilií.
Blýskavky
Blýskavka nebo blýskalka je neopadavý keř z čeledi růžovitých. Keř dorůstá 2-3 m vysoko. Má lesklé oválné listy v zajímavém zbarvení. Ty při rašení mají červený odstín. Díky tomu keř stále vypadá, jako by kvetl. Dřevina vyžaduje plné světlo nebo polostín. V úplném stínu totiž neprospívá. Na slunci je ale ještě více vybarvená. Zasadit byste ji měli do dobře propustné, kypré zahradnické půdy s mírně kyselým pH. Na vodu je blýskavka trochu háklivá. Vadí jí jak přílišné přemokření, tak i sucho. Dejte si pozor, nesnáší rovněž i zalévání přes list. Může z toho totiž získat houbové onemocnění listů. Vzrostlé keře jsou mrazuvzdorné. Ty mladé ale na zimu chraňte chvojím nebo zahradní textilií.
Japonské javory
Japonské javory vás okouzlí svou nezvyklou barevností i zajímavým tvarem listů. Díky tomu patří k těm nejkrásnějším okrasným keřům. Aby se jim u vás dařilo, vysazujte je na chráněné stanoviště do světlého polostínu. Pozor, nesnese přímé slunce. To by jim poškodilo listy. Keř rovněž nesnáší i větrná stanoviště nebo mrazové kotliny. Sázet by se měl do humózní, mírně kyselé zahradní půdy. Půda by přitom neměla být podmáčená, ale jen vlhčí. Pozor, nesnáší však vápník v půdě. Javorům prospívá vzdušná vlhkost, vysazují se proto často poblíž jezírka nebo jiného vodního toku v zahradě. Pozor, časně po výsadbě jsou keře japonských javorů více náchylné na namrzání. Keře by se proto měly chránit a přikrývat chvojím.
Nandina – nebeský bambus
Nandina je známější jako nebeský bambus. Pochází z východní Asie, kde roste od Himalájí až po Japonsko. Jde o jeden z nejkvalitnějších keřů, který by neměl chybět v žádné zimní zahradě. Je to okrasný keř, který roste do výšky 1,5 m. Je oblíbený pro své velkolepé listy, které mění barvu. V létě je nejprve tmavě zelený, ale na podzim se promění v oslnivou červenou kouli. Keř má rád slunné, teplé a chráněné stanoviště. Pokud chcete, aby se vám co nejlépe vybarvil, vysaďte nebeský bambus na plné slunce. Dobré výsledky však bude mít i ve světlém stínu. Vyhovuje mu hlinitá, dobře propustná půda, která je kyselá až neutrální. Měla by však být bohatá na organické látky. Počítejte také s tím, že potřebuje pravidelnou závlahu. Nesnáší však vlhkou, chladnou půdu, kde může podléhat hnilobě. Během zimy je dobré udržovat keř v suchu. Řez není nutný, ale je dobré, když ho očistíte od slabých, suchých nebo jinak poškozených částí.
Ruj vlasatá
Ruj vlasatá se vyznačuje velmi zajímavými listy, které se na podzim vybarvují do odstínů oranžové, červené až červenofialové. Jde o menší stromy nebo keře, které dorůstají do výše 3-5 m. Nejlépe se jim na zahradě daří na slunném místě, kde získávají to nejintenzivnější vybarvení listů. Tato zajímavá dřevina je absolutně nenáročná na pěstování. Nesnáší pouze zamokřené půdy. Nejlépe roste na slunném nebo polostinném stanovišti. Hodí se do skupinových výsadeb. Na jaře je dobré, když se trochu zkrátí, ideálně o delší letorosty z loňského roku (zhruba na polovinu). Díky tomu se ještě více rozvětví a olistí.
