Září v zeleninové zahradě aneb začněte ve skleníku
Perlou v zeleninových zahradách je aktuálně probíhající sklizeň paprik a rajčat, které máte nejen ve skleníku. Zvláště u tyčkových rajčat je vhodné již zaříznout terminální vrchol rostlin, aby maximum energie rostliny nasměrovaly do plodů. Pozor na zálivku, v teplých dnech zalévejte střídmě, ráno a večer. Nepravidelný přísun vody má u odrůd se slabší slupkou za důsledek praskání plodů. U paprik dávejte pozor hlavně na výskyt mšic, kterým se v teplém prostředí skleníku velmi dobře daří.
Venku pěstované rostliny plodí o něco pomaleji, avšak i zde věnujte zvýšenou pozornost pravidelné zálivce, sbírání plodů své práce a nezapomeňte na pravidelnou kontrolu před škůdci. Papriky pěstované v nádobách mohou napadat slimáci, kteří způsobují okus plodů, které se pak rychle mohou zkazit. Zralé paprikové lusky opatrně odštípněte ostrými zahradnickými nůžkami, rajčata utrhněte zralá. Velkou sklizeň zpracujte na různý způsob, případně uchovejte v lednici, kde několik dní vydrží čerstvá.
Sklizně a pozdní letní výsevy
V první polovině září také na zeleninové zahradě sklízejte rané a středně rané odrůdy brambor. Před vlastní sklizní plochu dokonale očistěte od plevelů, zlikvidujte i zaschlou nať a hlízy vykopejte pomocí motyky. Na větších plochách se vyplatí šikovný jednoosý malotraktor, díky kterému rozoráte jednotlivé řádky, brambory seberete a ještě motykou řádky překopete, abyste se dostali k hlízám, které rostly hlouběji.
Důkladně očištěné a roztříděné hlízy ukládejte do prodyšných plastových přepravek, nechejte ještě několik dní oschnout na dobře chráněném místě a poté uskladněte na chladném a tmavém místě. Dobře uskladněné a nepoškozené hlízy zde vydrží až do příštího jara. Plochu po bramborách rozhodně nenechávejte prázdnou, buď ji osejte zeleným hnojením, jako je luskoobilní směs, hořčice či řepka, nebo namulčujte posekanou trávou. Tyto techniky zabrání do podzimního rytí či orby odparu vláhy a vyplavování důležitých živin.
Do pařeniště a skleníku, kde máte prostor již po ukončené sklizni, vysejte zeleninu s krátkou vegetační dobou. Salát, ředkvičky, kopr nebo rukolu velmi uvítáte i na podzim, kdy se stanou nedílnou a oblíbenou součástí míchaných zeleninových salátů.
V předchozích měsících sklizenou cibuli a česnek postupně svěste z míst, kde jste nechali zaschnout nať, tu ostříhejte, palice poté uložte do bedýnek a na suché místo. U česneku si vyberte největší palice na pozdní podzimní výsadbu, která se provádí nejlépe až v druhé polovině října.
I na konci září má zeleninová zahrada co nabídnout. Přichází čas na sklizeň celeru, mrkve a kořenové petržele. Kořenovou zeleninu připravte po sklizni na skladování tak, že růžici listů ukroutíte, konzumní část dokonale očistíte od zbytků půdy a necháte pár dní oschnout. Následuje uskladnění v písku ve studeném sklepě. Kromě těchto druhů postupně sklízejte i letní pórek.
Zeleninová zahrada je i o plánování
Začněte si plánovat osázení jednotlivých záhonů na příští rok. Tam, kde jste již záhony uvolnili, začněte rýt. Zelenina náročnější na živiny přivítá zarytí kravského hnoje, přídavek rozleželého kompostu, pod česnek je vhodná i čerstvě nasekaná tráva, která se do doby výsadby na podzim rozloží.
V září se v zeleninové zahradě nejčastěji sklízí dýně, cukety, řepa, zelí, květák, ještě pokračuje sklizeň některých typů okurek. Osázení plánujte tak, aby jeden druh zeleniny nešel na stejné místo dříve než po 3 letech. Je to dobrá prevence proti únavě půdy, i jako pojistka před úpornými chorobami zeleniny, jako je nádorovitost brukvovitých.
