Mezi zapomenuté druhy ovoce patří i mišpule
Mnohé zapomenuté druhy ovoce rostou na našem území od pradávna, jiné sem kdysi „přišly“ jako hosté z ciziny, ale zdomácněly u nás natolik, že už je ani nevnímáme jako „cizince“. Jsou odolné proti škůdcům i výkyvům počasí, jejich plody jsou plné vitamínů a neobvyklých chutí.
Už od 8. století se ve střední a západní Evropě pěstuje mišpule, nenáročný strom pocházející z Malé Asie a Kavkazu. Dodnes můžete ve starých venkovských zahradách a úvozech narazit na její zplanělou formu. Ceněna je pro dekorativní vzhled, nepříliš vysoký vzrůst (dorůstá do výše kolem 4 metrů), krásné květy a chutné plody, které se konzumují teprve po odležení nebo po přemrznutí: dozrávají až v říjnu a čas jejich sběru nastává o měsíc později. Mišpule obsahují vitamíny a minerály, v lidovém léčitelství se jich využívá při průjmech a dalších trávicích obtížích. Zcela zralé se jedí i syrové, ale vzhledem k jejich ostřejší chuti se hodí spíše na výrobu pikantních past, šťáv, marmelád a likérů a pálenek.
Pěstování mišpulí je jednoduché. Mají rády slunce, ale zvládnou i polostinné stanoviště. Lépe se jim daří v nížinách a mírných pahorkatinách, bez problému si ale zvyknou i ve výškách do 700 m.n.m. V nich ovšem vyžadují skutečně slunné místo a neměly by namrznout. Mišpule vás budou těšit svou krásou až do podzimu, kdy se jejich listí zbarví do atraktivního žlutočerveného odstínu.
Elixír mládí i chutná marmeláda
Mezi zapomenuté druhy ovoce patří i dlouhověké dříny, původní ovocné keře, které u nás rostou i ve volné přírodě. Naši předkové je hojně pěstovali kvůli drobným plodům zvaným dřínky. Z krásných žlutých květů, které se objevují už na konci zimy, se postupně vytvoří peckovice trochu připomínající šípky a trochu protáhlé višně. Dozrávají v srpnu a chutnají výborně jak čerstvé, tak i jako marmeláda, likér nebo víno a určitě je vyzkoušejte i jako náplň do kynutých koláčů. Mleté sušené dřínky se hodí na dochucení grilovaných mas.
Dřínky jsou v podstatě „superovocem“ díky vysokému obsahu vitamínu C a antioxidantů. Někdy bývají považovány za omlazující elixír, ale prokazatelně podporují správnou funkci imunitního systému. Dřín pomáhá při průjmech, nadměrném pocení, bolestech hlavy i horečkách, snižuje hladinu cukru v krvi a zabírá také jako lék na hučení v uších. Vyzkoušet by ho měli alergici, protože se ukázalo, že je schopen tlumit některé alergické projevy.
Pro pěstování v zahradách se využívají vyšlechtěné druhy dřínu, jejichž plody jsou někdy až 5 cm velké. Keře nejsou nijak náročné, snesou i sucho a kamenitý terén, ale nejlépe prospívají na neutrální až alkalické půdě. Podobně jako mišpule ani dříny nejsou náchylné k chorobám a napadení škůdci, odolají i běžným mrazům, takže je lze vysadit v polohách kolem 600 m.n.m. V podhorských oblastech pro ně musíte najít vhodné stanoviště, které je chráněné před silným mrazem.
Tak trochu jiná brusinka je opravdu zapomenutým druhem ovoce
S brusinkou je někdy omylem zaměňována její příbuzná klikva, a to často i na údajích o nejrůznějších doplňcích stravy. Klikvu vysazujte na podobné stanoviště jako borůvky, protože miluje kyselou půdu. Nepoužívejte ale běžné zahradnické substráty, nýbrž rašelinu, která musí být stále vlhká. Klikva je sice drobný keřík, ale vyžaduje kolem sebe poměrně hodně místa, takže se vejdou přibližně 3 rostlinky na plochu 50 x 50 cm. Velmi dobře se jí daří v uzavřených prostorách, k jejímu pěstování využijete i velké nádoby.
Klikva se využívá podobně jako brusinka, z jejích plodů připravíte třeba chutné šťávy a domácí džusy. V domácí lékárně má místo jako prostředek proti nejrůznějším obtížím močových cest, ale pomáhá i při trávicích obtížích. Dokonce bývá doporučována jako prevence proti žaludečním vředům, nemocem oběhového systému a proti zánětům zubů a dásní. Vzhledem k vysokému obsahu vitamínů, minerálů a antioxidantů snižuje „zlý cholesterol“ a pomáhá při nachlazení a virózách.
