Formální zahrada
Formální zahrada je ideální pro perfekcionisty. Taková zahrada je symbiózou geometrických tvarů ve své pravidelnosti a rovnosti. Nalezneme zde především pravidelné a přesně zarovnané záhony, dokonale zastřižené stromy, keře a živé ploty. Nechybí také výrazné prvky, rovněž převážně v geometrických a pravidelných tvarech jako jezírka, fontány, suché zídky a podobně. Pravidelné neboli formální zahrady jsou založeny na geometrickém souladu opakování, pravidelném ornamentu a jednoduchém tvaru. Výraznými prvky jsou především jasná barevnost, zřejmá pravidelnost a prvoplánovost geometrických tvarů. Nejčastěji se s typickými formálními zahradami setkáme poblíž historických objektů – u hradů, zámků, sanatorií nebo lázeňských komplexech.
Údržba velkých travnatých ploch
Jasné linie a čistě ohraničené zóny rostlin jsou patrné v každé roční době. Rostliny se proto s ohledem na dokonalou rovinu, ale i jiné geometrické tvary, vysazují pečlivě podle plánu. Formální zahrady se vyznačují především poměrně snadnou údržbou. Jak by také ne. Pravidelné tvary se snadněji udržují. Formální zahrada je určena zejména lidem, kteří jsou pracovně silně vytížení a na pořádnou údržbu zahrady mají málo času. Rozhodující roli hrají spíše stálezelené porosty, které mají navíc jen malou až maximálně střední náročnost na údržbu. Prvky živých plotů jsou tvořeny rostlinami jako habr nebo zimostrázové koule.
Do uspořádání formální zahrady je potřeba začlenit ploty nebo zídky, které jsou buďto ve svém původním tvaru a materiálu, nebo je můžeme osázet různými pnoucími rostlinami. Z těch vybíráme opět takové, které je možné udržovat řezem či střihem v pravidelných tvarech. K mnoha formálním zahradám patří rovněž větší a menší travnaté zóny. Trávníky jsou dokonale zastřižené a jsou prosty plevelů. Ve většině případů se také k integrálním částem designu použijí nášlapné desky, různé dřevěné prvky jako ploty nebo zahradní lavička.
Jak formální zahradu založit?
Dekorativní úprava zahrad se provádí obyčejně na plochách, které lze přehlédnout jediným pohledem. Formální zahrady proto vznikají na rovině. Jde o to, aby geometrické tvary, použité v zahradě, byly lehce zpozorovatelné. Použijeme tedy rovinný jednotvárný terén, případně pravidelně odstupňovaný terén. Před samotnou realizací je nutné, a dokonce nezbytně nutné, mít nakreslený plán. Je vcelku jedno, zda si necháme plán nakreslit od zahradního architekta nebo se do této akce pustíme sami, důležitý je výsledek.
Na plánu zakreslíme jednotlivé zóny tak, jak si je představujeme. Rovné nebo pravoúhlé cesty lemované záhony, nízkými živými ploty a okrasnými dřevinami. Ústředním bodem může být fontána, zahradní domek, jezírko nebo houpačka. Všechny cesty a záhony se pak mohou paprskovitě sbíhat k ústřednímu bodu zahrady, ale také mohou být soustředěny ve čtverci, obdélníku nebo kruhu. Důležité je zachování pravidelných tvarů, které se opakují. Údržba takové zahrady je jednoduchá ve chvíli, kdy jí dáme jasné tvary, založíme záhony, vysadíme rostliny a vše vyladíme dekoracemi. Pokud dáme péči samotnému založení, budeme mít ušetřenou práci s údržbou. Veškeré práce budou spojeny se zastřiháváním živých plotů, vyčištěním cestiček a odstraňováním odkvetlých květů.
