Jaké škůdce na pokojových rostlinách nalezneme?
Škůdci na pokojových rostlinách se objevují poměrně často. Někdy je to dokonce kombinace hned několika různých „neřádů“. Zde přinášíme výčet těch nejčastějších. Poradíme, jak je zlikvidovat, aniž bychom museli sáhnout po chemii.
Mšice
Mezi nejznámější škůdce, které na pokojových rostlinách nalezneme, jsou mšice. Jsou většinou velké 4–6 mm, a jenom v Evropě jich nalezneme přes 800 druhů. Patří mezi nejúpornější škůdce nejen na většině ovocných stromů, ale i na okrasných rostlinách a pokojovkách. Živí se na rostlinách sáním rostlinných šťáv jako parazité. Sání způsobuje zakrslý růst, kadeřavost, svinování čepelí listů a změny v jejich zbarvení. Škodí přenosem mnoha viróz, případně i vylučováním medovice, což je sladká a lepkavá tekutina, kterou s oblibou vyhledávají třeba mravenci. Typickým příkladem přenosu virových onemocnění může být šíření šarky švestek.
Mšice je potřeba odstranit ihned poté, co je objevíme na listech. Jednoduše je buď rozmačkáme, nebo raději rovnou odstraníme celý napadený list. Poté okamžitě aplikujeme postřik. Jsou schopny svým intenzivním sáním list zcela zničit. Proto je na místě sáhnout po dobrém a spolehlivém postřiku. Chceme-li ušetřit planetu, místo chemie sáhneme po biologické ochraně. Dobře a zaručeně fungují pouze domácí výluhy z kopřiv, papriček či jiných rostlin.
V zahradnických centrech a obchodech můžeme sáhnout po opravdu ekologických přípravcích. Ty jsou odzkoušené a výrobce jejich účinnost zaručuje. Jde zejména o výrobky na bázi různých olejů. Olejové přípravky ulpí mšicím na těle a proniknou do jejich dýchacího ústrojí, čímž se mšice zahubí.
Třásněnky
Třásněnky jsou pouhým okem neviditelné a sají hlavně v květech a na mladých výhoncích. Způsobují deformaci květních lístků, květů a mladých lístků rostlin. Na území České republiky se pohybuje více jak 220 druhů třásněnek, nejčastější je ale třásněnka zahradní (Thrips tabaci). Rostliny poškozuje sáním, přičemž přenáší celou škálu virových chorob z rostliny na rostlinu. Třásněnka květní například přenáší virus bronzovitosti rajčat.
Podle stříbřitého zbarvení spodní strany listů poznáme zcela bezpečně, že se na našich pokojových rostlinách usadily třásněnky. Jako preventivní opatření se osvědčily modré lepové desky, na které se tento škůdce nalepí. Na třásněnky platí taktéž postřik proti škůdcům, který je nutné nanášet opakovaně, a tak dlouho, dokud třásněnky nezmizí. Rostliny lze také postřikovat různými prostředky. Nejlepší jsou však ekologické insekticidy, například draselné mýdlo, případně rostlinné bylinné extrakty na bázi rostlinných olejů.
Svilušky
Další škůdci na pokojových rostlinách jsou svilušky. Připomínají miniaturní pavoučky velké jen asi 0,5 mm. Tím, že navíc žijí na spodní straně listů, je obtížnější si jich všimnout. Upozornit nás můžou drobné bílé skvrnky na listech, které ze začátku vypadají jako poprášené moukou. Některé druhy svilušek vytvářejí na zasažených rostlinách pavučinky. Ty můžeme vidět i pouhým okem jako droboučké pohybující se tečky.
Svilušky mají rády sucho a teplo, proto není dobré vynechávat rosení. Pokud nechceme nasazovat těžkou chemii, zkusíme osvědčené triky s přírodními ingrediencemi. Pomůže cibule, heřmánek i mýdlo v podobě odvaru. Můžete si také pořídit přirozeného nepřítele svilušek – dravého roztoče Typhlodromus pyri. Prodává se v podobě plstěných pásek, které se připevní k rostlinám.
Červci – vlnatí, štítenky, puklice
Vlnatky – vlnatí červci jsou růžoví až světle hnědí, 2 – 3 milimetry dlouzí. Jsou trvale pohybliví a nemají pevné štítky. Jejich voskové výpotky tvoří bělavé vlnaté chuchvalce, pod kterými je živočich často zcela ukryt. Škodí sáním. Vlnatkám se velmi dobře daří v suchém a teplém vzduchu. Příčinou napadení rostliny vlnatkou je ochromený nebo úplně zastavený růst celé rostliny.
Chomáčky vytvořené vlnatkou potřeme olejem. Také je vhodné zvlhčit prostředí. Zkusit je můžeme také smýt z rostlin mýdlovou vodou. U většího počtu rostlin i škůdců je vhodnější ošetření denaturovaným lihem.
Šedé flíčky, voskové ploché tvary na listech a kmíncích rostlin signalizují výskyt puklic a štítenek. Tito škůdci napadají velmi často oleandry, fíkusy, palmy a dracény či orchideje. Můžeme je nalézt i na monsterách, sukulentech, a dokonce i na kaktusech. Sají šťávu z listů, na nichž vznikají šedé skvrny, a povrch listů je lepkavý, jsou na nich světle zelená až žlutá místa. Postupně pak začnou spodní listy opadávat, mladé vrcholky a výhony se deformují.
I zde pomůže olej. Můžeme si pomoci běžným stolním olejem, kterým listy otíráme. Puklice a štítenky hynou při nedostatek vzduchu. Před aplikací oleje nebo olejových biologických přípravků je ale potřeba odstranit všechna puklicová místa, ideálně seškrábnout nožíkem. Na omytí lepkavých listů použijeme mýdlovou vodu s několika kapkami lihu a nejlépe celou rostlinu do roztoku ponoříme a omyjeme jí. Také můžeme využít pomoc dravého slunéčka Cryptolaemus montrouzieri.
Před samotným ošetřením pokojové rostliny nejprve přesadíme, protože v substrátu se velmi často ukrývají nakladená vajíčka škůdců. K přesazování použijete tzv. supresivní substrát. Je obohacený o užitečné organismy, které nám pomohou v našem boji se škůdci na pokojových rostlinách. Supresivní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi speciálně vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak i k přepichování řízků rostlin.
Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými prvky v nezbytném rozsahu, což má příznivý vliv na bezproblémové zakořenění řízků a klíčení výsevů. Dále je obohacen o houbu Trichiderma vires. Tato houba aktivně potlačuje původce významných houbových onemocnění, včetně rodů Fusarium, Pythium, Sclerotinia nebo Rhizoctonia.
Do substrátu přidáme také hnojivo s pozvolným uvolňováním živin, které zajistí našim rostlinám živiny až po dobu 6 měsíců. Přesazené a ošetřené rostliny musíme minimálně po dobu 14 dnů kontrolovat a dávku přípravku proti škůdcům ještě jednou zopakovat.
