Svídy najdete pod latinským rodovým názvem Cornus (český název také dřín), ale někteří autoři je řadí do rodu Swida, proto se nenechte těmito názvy zmást, opravdu se jedná o jednu skupinu rostlin, pro níž jsou typické keřovitě rostoucí dřeviny.
Některé druhy svíd nebo dřínů jsou v našich podmínkách dokonce domácí, proto se s nimi běžně setkáte i ve volné přírodě. Dobrým příkladem je například svída krvavá (Cornus sanguinea), kterou seženete v mnoha krásných kultivarech.
Svídy si perfektně poradí s častým řezem, proto jsou běžně používány na tvorbu živých plotů jak na rodinných zahradách, tak i ve veřejné zeleni. Během sezony působí poměrně všedně, ačkoliv jsou běžně dostupné i kultivary se žlutým nebo panašovaným listem, které na sebe strhávají veškerou pozornost i při pohledu z dálky. Krása zelenolistých kultivarů ovšem paradoxně vynikne až tehdy, když opadají listy, teprve pak se totiž objeví krása pestrých výhonů.
Svída do každé zahrady
Pokud hledáte nenáročné, ale přesto efektní rostliny na svou zahradu, svídy určitě stojí za zkoušku. Patří do skupiny nenáročných dřevin, které si poradí s přímým sluncem i polostínem, ale příliš si nelibují ve vysýchavé půdě, ačkoliv i v ní přežijí. Panašované kultivary lze pěstovat i jako dominantní solitéry s výrazným zbarvením, ale mějte na paměti, že na sebe strhávají veškerou pozornost, proto je používejte spíše jako doplňkový sortiment.
Kultivary se zelenými listy lze vysazovat i do větších skupinek. Nově vysazené rostliny mají klasický keřový charakter, spodní výhony, které se dostanou do kontaktu s půdou, ovšem snadno koření, takže svídový porost časem získá spíše charakter polykormonu, který je nutné každý rok prořezat, jinak se stane naprosto neprostupný.
Jak se o svídy starat
Péče o tyto nenáročné dřeviny není rozhodně náročná. Dobře se jim daří ve středně živné a mírně vlhké půdě. Pravidelné hnojení rozhodně nepotřebují, ale po několika letech jim můžete přilepšit hnojivem určeným pro okrasné dřeviny.
Pokud pěstujete svídy pro jejich krásné barvy dřeva, budete muset každý rok vyřezat nejstarší výhony, které postupně ztrácejí původní zbarvení.
Poznáte je nejen kvůli přebarvení do hněda, ale také díky rozvětvení, které není pro mladé bujné pruty typické. Výhony odstraňujte celé několik centimetrů od země během zimy nebo v předjaří. Během sezony rostliny vytvoří mladé pestré pruty, které zahradu doslova rozsvítí.
Je z čeho vybírat
Svídy jsou oblíbené již mnoho století, proto není divu, že jsou silně prošlechtěny. Na trhu seženete bohatý sortiment svídy bílé (C. alba), již zmíněné svídy krvavé (C. sanguinea) a svídy výběžkaté (C. stolonifera). Barevná škála mladých výhonů se pohybuje od hráškově zelné, až po korálově červenou, purpurovou, žlutou nebo žluto růžovou.
Přehled běžně dostupných kultivarů svíd
- C. alba – svída bílá
- Argenteomarginata – bíle panašované listy, červené výhony
- Aurea – svítivě žluté listy, červené výhony
- Elegantissima – bíle panašované listy, červené výhony
- Kesselringii – načervenalé listy, červené výhony
- Sibirica – sytě červené výhony
- Sibirica Variegata – bíle panašované listy s růžovými znaky, červené výhony
- C. sanguinea – svída krvavá
- Anny´s Winter Orange – oranžové výhony
- Compressa – nízký vzrůst do jednoho metru
- Midwinter Fire – žluto růžové výhony, nižší vzrůst
- C. stolonifera – svída výběžkatá
- Cardinal – svítivě oranžově žluté výhony
- Flaviramea – hráškově zelené výhony
- Hedgerow´s Gold – žlutě panašovaný kultivar
- Kelsey – nízký keř dorůstající výšky maximálně jeden metr, půdopokryvný charakter, červeno hnědé výhony
Zdroj: Receptář
