Semena plevelů a travin zůstávají v půdě až pět let. Takové množství rostlin by mohlo zahradu za chvíli doslova pohltit, kdybychom s nimi nevedli žádnou formu boje. Za příznivých okolních podmínek by tak například na metru čtverečním půdy byly schopné vyklíčit tisíce semen. Jediné štěstí je v tomhle směru to, že většina semen nikdy nevyklíčí. Jednak proto, že semena přirozeně stárnou, a také proto, že spoustu z nich zkonzumují nejrůznější živočichové a o další jejich část se postarají houby.
Plevel jako pomocník
Jako opravdu zkušení zahrádkáři se můžeme naučit podle výskytu konkrétních druhů na svém pozemku určovat jeho stav pouhým pohledem. Jak na to?
Výživné půdy, často přehnojené, v teplejším klimatu
Tento typ půdy objevíme poměrně snadno díky výskytu šruchy zelené, lilku černého, pěťouru, durmanu obecného, ježatky kuří nohy, merlíku a lebedy. Plochy, kde se tyto plevelné rostliny vyskytují, bývají často neokopané a neodplevelené.
Neokopávaná a na podzim málo zrytá půda
Na takovýchto půdách lze často zaznamenat starček obecný, ptačinec žabinec, kokošku pastuší tobolku, hluchavku nachovou, rozrazil břečťanolistý, rozrazil perský.
Hlinité cestičky bez letního okopávání nebo volné plochy
Dalším typem půdy, u něhož podle výskytu plevele poznáme jeho charakter, je půda v létě neokopávaná, s hlinitými cestičkami. Na nich se vyskytuje hlavně penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, lipnice roční, sporýš lékařský, zemědým lékařský.
Mokrá jílovitá půda obtížně obhospodařovatelná
Zde se často setkáváme s kostivalem lékařským anebo s přesličkou rolní.
Písčité půdy, často zároveň i suché
Protože tento typ půd není příliš úrodný, nedaří se tu moc dobře ani plevelným rostlinám. Nejčastěji zde můžeme zahlédnout drobnější plevelné druhy, jako jsou průtržník lysý, rosička lysá, chmerek roční, kolenec rolní, jetel rolní nebo drobné pomněnky.
