Ať už jste si vypěstovali vlastní brambory anebo se rozhodli pro zakoupení většího množství brambor na uskladnění, vždy je před uskladněním zkontrolujte. Poškozené nebo nahnilé kusy vyhoďte. V žádném případě nekupujte brambory myté, ty vydrží jen v řádech dnů.
Při nákupu dávejte přednost ručně vybíraným před strojově, protože nejsou potlučené a nepodléhají proto tak rychle hnilobě. Na takové ale narazíte málokdy, výjimečně u malých venkovských pěstitelů. Důležité je uskladnění, jinak vám do jara zbude jen pytel vyžilých, naklíčených scvrklých hlíz, které jsou dobré akorát na vyhození.
Pro skladování je důležitá vyšší vlhkost vzduchu ve sklepě a teplota kolem 6 °C. Pokud teplota klesne pod 4 °C, brambory zesládnou a můžete je vyhodit. Uchováváme ve tmě.
Jak brambory rozhodně neskladovat:
- syrové neskladujte v ledničce
- po sklizni neomývejte silným proudem vody, způsobuje to drobné oděrky
neskladujte v příliš vlhkých prostorách - v panelákových bytech je prakticky nelze uschovat dlouhodobě, nevydrží ani v panelákových sklepech, protože jsou příliš suché a obvykle vytápěné
Jak se krechtovalo
I když se dříve metoda krechtování využívala velmi často, v současnosti upadá v zapomnění, a to je škoda, neboť není nikterak náročná. Dnes ji využívají někteří ekologičtí pěstitelé. Pokud nemáte vhodný sklep, můžete to vyzkoušet. Pozor ale na jaře. Vzrůstající teploty mohou zbylou úrodu poškodit.
Krecht je vlastně svislá polní jáma zčásti nebo zcela zasypaná svrchu slámou a zeminou opatřená větracím světlíkem (truhlíkem). Slámu je třeba nastlat i na dno. Právě vrstvy slámy a zeminy měly za úkol chránit brambory před mrazem, jako izolaci můžete použít třeba i polystyren. Dobrým tipem je položit na dno a stěny jámy husté pletivo, aby se do krechtu nedostali hlodavci.
{"type":"import-image-group","image_ids":"[1560970,1560969,1560968,1560967,1553678,1553679,1553680,1553681,1553682,1553850,1553849,1553848,1553847,1553848,1560925,1560924,1560922,1560921,1560920,1560914,1560922,1560875,1560874,1560873,1560872,1560872,1560864,1560863,1560862,1560861,1560863,1553382,1553378,1553379,1553380,1553378,1553383,1553391,1560780,1560788,1560783,1560782,1560781,1560787,,,,1553588,1553587,1553586,1553585,1560740,1560741,1560735,1560734,1560734,1560696,1560699,1560693,1560698,1560686,1560681,1560682,1560685,1560687,1560683,1553272,1553271,1553270,1553269,1552618,1552619,1552620,1552621,1552619,1552624,1552625,1560305,1560304,1560308,1560306,1560311,1551917,1551918,1551919,1551920,1551924,1551919,1560260,1560259,1560258,1560257,1560256,1560212,1560211,1560210,1560209,1560206,1560208,1485498,1485499,1485500,1485501,1485501,1485500,1560200,1560199,1560198,1560197,1560193,1560195,1560191,1560183,1560186,1560184,1560182,1560181,1560182,1560172,1560171,1560169,1560170,1560166,1560163,1560159,1560100,1560102,1560106,1560101]}
Hórreo – provětrávané domky
Stavby ze dřeva nebo kamene zvané Hórreo se dříve používaly pro skladování obilí a později i brambor. Byly to miniaturní stavby ve tvaru domku umístěného na vysokých pilířích, aby i ze spodní strany proudil vzduch v dostatečném množství. Ventilace dále probíhala díky otvorům v bočních stranách konstrukce.
Podobné typy staveb je dnes možné najít ještě v jižní Anglii. Prvně s jejich konstrukcí přišli staří Galové, Asturiané (Španělé) a na severu žijící Portugalci. U nás tato metoda není vzhledem k mrazivým zimám použitelná.
Foto: Shutterstock.com
