Kdo ochrání:
Brambory
Bramborům na záhoně pomůže lichořeřišnice, měsíček a koriandr. Vyseté mezi řádky brambor udělají tu nejlepší službu. Jako prevence plísně bramborové účinkuje zelený koberec, který má schopnost zabránit, aby kapky vody při dešti rozstřikovaly spory plísní a dalších hub ze země na bramborové listy.
Bobuloviny
Ustálenou praxí v minulosti bylo ponechání rostoucích kopřiv v blízkosti bobulovin. Pro výsadbu nových keřů rybízu černého nebo červeného bylo považováno za nejlepší místo hnízdo starých kopřiv. Ty totiž zanechají půdu pěkně zkypřenou a plnou živin a humusu. Krom toho, když se tyto velmi výživné rostliny posekaly, sloužily jako mulč pod keře. Ovšem pozor, před výsadbou keřů je bezpodmínečně nutné vytahat ze země všechny kořeny kopřiv. Kopřiva je zároveň i vehementní plevel, který by keře zarostl a utlačoval je.
Třešně
Velmi dobře jste udělali, pokud jste přebytečné sazenice rajčat vysadili do blízkosti třešní. Díky tomu nebudou třešně napadány černými mšicemi. Velký užitek ze společné výsadby bude mít hlavně zákrsek višně morely stinné, na kterou rajčata zapůsobí zvlášť silně díky jejímu nízkému růstu. Jestliže nemáte nazbyt žádné rostliny, využijte odštípnutých zálístků z rajčat a ty pak rozvěste do koruny třešně nebo jiné dřeviny, která má problém se mšicemi. Podobně jako rajčata vám poslouží k odpuzení mšic také výhonky routy vonné nebo pelyňku.
Chřest
Pro záhony se zeleninou je dobým hnojivem ozimé žito. Osvědčilo se však také jako obrana proti muškám Platyparea poeciloptera. V říjnu vyseté ozimé žito je v dubnu, kdy se ze svých kukel tyto mušky dostávají ven, natolik vysoké, že pro krátkozraké mušky není možné najít přes něj své hostitelské rostliny.
Foto: Shutterstock.com
