Katarantus růžový (Catharanthus roseus), anebo také barvínkovec růžový, pojmenování získal díky své nejrozšířenější barvě květů, kterou je růžová a díky tvaru květů, které připomínají u nás velice rozšířený barvínek menší (Vinca minor).
Jde o stálezelenou rostlinu, která v zemi svého původu může od spodu začít po čase dřevnatět, a tak je možné ji zařadit i mezi polokeře. Její jedinci jsou bohatě větvené a mají spoustu svěže zelených lesklých listů. Dorůstají do celkové výšky 0,5 metru. Plody vypadají jako dvojice měchýřků a obsahují po dozrání hnědočerná drobná semena.
Od růžové k celé paletě barev
U základního druhu jsou květy katarantusů růžové a mají tmavší jícen. Pravidelně pětičetné květy o šířce 3 až 5 cm mají dvou až třícentimetrovou trubku. V poupěti jsou korunní lístky stočené velmi specifickým způsobem.
Od základního druhu vzniklo šlechtěním mnoho dalších barevných variet, kde barva květů je od čistě bílé přes broskvovou až po tmavě fialovou. Japonské zahradní hybridy mají plné nebo stříkané květy.
Jak je přezimovat
Z hlediska pěstitelské náročnosti se není třeba ničeho obávat. U nás se katarantusy pěstují obvykle jako sezonní balkonové rostliny, vhodné jsou i do interiéru. Někdy se podaří přepěstovat je i do dalšího roku. Na substrát nejsou rostliny náročné. Mají ale rády slunné stanoviště, aby po celou vegetační sezonu dobře kvetly.
Máme-li zachované rostliny od loňska, odebereme z nich již v předjaří vrcholové řízky a ty použijeme k množení. Zbylou část rostliny seřízneme, aby obrazila a bohatě se rozkošatila, jen díky tomu může mít i v další sezoně bohatou násadu květů.
Také výsev semen je dobrý způsob, jak si rostlinu namnožit, ale musí proběhnout již v průběhu ledna, abychom se do května dočkali kvetoucích rostlin. Vyséváme je proto do skleníku nebo za okno a sazeničky udržujeme při teplotě okolo 20 °C. V průběhu vegetační sezony pravidelně katarantusy přihnojujeme.
Foto: shutterstock.com
