Můžeme to říci jen o málo rostlinách a tchynin jazyk nebo také tenura (Sansevieria) mezi ně patří – netrpí takřka vůbec chorobami a nenapadají ji ani žádní škůdci. Pouze špatná (rozuměj vydatná) zálivka jí může výrazněji uškodit.
Co jí prospívá
Středně těžký substrát je pro tenuru ten pravý. Rozhodně musí být propustný a jeho pH by mělo být 6. Od dubna do srpna si zaslouží přihnojování, ideálně roztokem vícesložkových hnojiv. Vhodné je i hnojivo na sukulenty.
Máte-li doma pestrolisté druhy, používejte k jejich hnojení jen ta hnojiva, která neobsahují příliš mnoho dusíku. Nikdy to u tenury nepřežeňte se zálivkou a do další zálivky vyčkejte, dokud zemina zcela nevyschne. Rostliny snesou spíše sucho než trvalé přemokření.
Miluje světlo
Jak je všeobecně známo, každé rostlině vyhovuje jiné umístění. Některé mají rády slunečné polohy a orientace jižním směrem a jiným zase pravý opak. Tchynin jazyk patří k pokojovým rostlinám, kterým se bude skvěle dařit na místech orientovaných na západní stranu. Na západní stranu umisťujeme rostliny, které mají téměř stejné nároky jako květiny umístěné na jih. Světelné podmínky jsou na obou těchto stranách obdobné, jen v průběhu letních měsíců zde slunce nesvítí tak dlouho a tak intenzivně.
Tenur je na 60 druhů, tady jsou nejznámější:
- Sansevieria trifasciata
- Sansevieria trifasciata „Laurentii“
- Sansevieria arborescens
- Sansevieria cylindrica
- Sansevieria zeilanica
- Sansevieria grandis
- Sansevieria trifasciata „Hanhii“
- Sansevieria trifasciata „Golden Hahnii“
- Sansevieria trifasciata „Silver Hahnii“
- Sansevieria trifasciata „Craigii“
Množení je hračka
Metodou dělení trsů množíme hlavně druhy pestrolisté. Kdybychom je totiž nařízkovali, pozbyly by své vlastnosti a jejich listy by byly už jen celozelené. Nejprve dospělou rostlinu i s obalem položíme na stůl tak, aby nedošlo k poškození listů. Opatrně ji vyjmeme z obalu a rozdělíme na více částí. U každé nové rostliny musí být dostatek listů a také kořenů. Nikdy nevysazujeme tchyniny jazyky do půdy příliš hluboko. Spíše mohou vždy hlízy trochu z půdy vyčnívat, než aby byly půdou vysoko zasypané i listy. Ty by začaly ve vlhké půdě zahnívat.
Tenury se dají množit i listovými řízky, ale jedná se o poněkud složitější a déle trvající proces, který ne vždy skončí úspěchem.
Foto: Shutterstock.com
