Projektová dokumentace se skládá z několika částí, které na sebe logicky navazují a společně vytváří souborné dílo, projekt zahrady.
I v podrobnosti tohoto dokumentu ovšem mohou být výrazné rozdíly, někdy vám totiž i firma specializovaná na přípravu projektové dokumentace může nabídnout „zjednodušenou“ formu projektu, kde mohou chybět například výkresy technických detailů, což je běžné hlavně tehdy, když se nevytváří pro danou zahradu atypické stavby, a tudíž žádný podrobný projekt není potřeba.
Někdy si dokonce i sám klient vyžádá zjednodušení projektu. Co by ale určitě za žádných okolností nemělo v dokumentaci chybět, je koncept a studie, tedy základní stavební kameny zahradního díla.
Koncept: zahrada v hrubém rozvržení
Ačkoli si můžete myslet, že máte zahradu promyšlenou do nejmenšího detailu, nemusí tomu tak být ve skutečnosti. Koncept stojí na prvopočátku podrobné projektové dokumentace a ukazuje členění zahrady do různých kompozičních celků.
V této fázi ještě nevidíte, kde se nachází jaký druh rostlin, ale je zřejmé, pro jaký účel budou jednotlivé části pozemku sloužit. Výkres je tedy opravdu hrubý, ale je to jedna z nejdůležitějších příček, kterou budete muset při plánování překonat. Právě v této fázi se utřiďují myšlenky a je nutné dodat, že právě dobře vymyšlený koncept umožní založení kvalitní zahrady.
Při tvorbě konceptu se rozhodně nezaměstnávejte myšlenkami na oblíbené druhy rostlin, ale spíše si zakreslete, kde bude garáž, kudy povedou zpevněné povrchy, kde budou plochy pro odpočinek, případně kde se bude nacházet zahrada okrasná či užitková. Detaily budou předmětem dalších výkresů.
Studie: jdeme do podrobností
Tato fáze přímo navazuje na koncept, kde šlo zatím jen o hrubé rozčlenění zahrady do kompozičních celků. Studie umožňuje již podrobnější promyšlení zahrady, ačkoli ani zde nevyčtete jednotlivé druhy rostlin. Je už ale jasné, kde se bude nacházet živý plot, kam si umístíte své oblíbené růže, bylinky nebo květinové záhony. Na studii pak navazují podrobné projekty v čele s osazovacím plánem a výkresy technických prvků.
Hlavně kreslete v měřítku
Zahrádkáři, kteří se pouští do projekce zahrady svépomocí, často zapomínají, že by měli vše zaznamenávat na papír v měřítku. Výsledek pak může být značně zkreslující, protože jednotlivé prvky nedosahují reálných rozměrů. Ideálním měřítkem je 1 : 100, kdy 1 cm na mapě představuje 100 cm ve skutečnosti.
Pravdou ovšem je, že je v tomto měřítku a na běžný rozměr papíru, tedy A4 nebo A3, těžké zahradu zaznamenat, protože se sem prostě nevejde. U malých zahrad není co řešit, ale u těch větších narazíte na problém s tím, že je třeba projekt tisknout na větší formát. Pokud ale přesto nechcete tisknout na větší papír, pak pracujte v měřítku 1:150, které se dá taktéž poměrně dobře převádět.
Čím začít
- Pokud už tedy víte, v jakém měřítku budete kreslit, pak už je třeba jen zvolit správný podklad. Ideálně se k tomuto účelu hodí podklady zaměření pozemku od geodetů, kteří v terénu zaměří i veškeré stávající prvky včetně studny, oplocení, stromů nebo zpevněných povrchů.
- Nejdříve si napište, jaké prvky na zahradě určitě chcete mít – například dřevník, garáž, vodní prvky, dětské hřiště, prvky pro odclonění zahrady, květinové výsadby apod.
- Uvědomte si, že by zahrada měla růst s vámi, zvláště pak s vašimi dětmi, proto je poměrně dobré, aby se zahrada dala dobře přizpůsobovat. Zvláště počítejte s tím, že dětské herní prvky jsou záležitostí jen na pár let, proto by na nich koncepce zahrady určitě neměla být postavena, ale měla by s nimi pracovat naopak pouze jako s dočasnou výbavou.
- Počítejte s tím, že se do zahrady všechno nevejde, čím méně kompozičních celků si zde naplánujete, tím lépe. Zahradu za každou cenu nepřesycujte, bylo by to na úkor její údržby a samozřejmě také působivosti.
Zdroj informací: Lucie Peukertová
