Řepík lékařský (Agrimoinia eupatoria) svůj věhlas jako léčivka získal již v Antice. Pro metabolismus buněk je to doslova poklad. Obsahuje řadu významných látek. Díky nim a jejich osvědčeným kombinacím se dá řepík využívat v širokém spektru blahodárných účinků.
Osvědčeným hojivým prostředkem je jak při samostatném podávání, tak i jako součást mnoha bylinných směsí. Užívat se dá i v těhotenství nebo při kojení. Jako droga se hodí i pro dlouhodobé užívání. Nejlepších výsledků dosahuje při tlumení veškerých zánětlivých procesů na těle i uvnitř těla.
Řepík lékařský – vytrvalá bylina
Řepík lékařský je vytrvalá bylina, z níž je k léčebným účelům využívaná nať i květ. V Evropě nalezneme řepík zcela běžně na pasekách, na krajích lesa nebo na světlých loukách.
Dosahuje výšky od 30 do 80 cm. Z krátkého oddenku vyrůstá rozvětvený ochlupený stonek. Podlouhlé složené lístky řepíku jsou po odvodu zoubkaté. Největší z nich se vytvářejí vždy ve spodní růžici, směrem nahoru se stále více zmenšují.
Na našem území je možné potkat se s několika proměnlivými formami. Na zahrádkách se dříve pěstoval druh řepík vonný (Agrimonia odorata). I tento druh se sbírá a suší jako léčivka.
Sběr probíhá od června do srpna
Jedna z nejuniverzálnějších drog, jakou řepík bezesporu je, se sbírá nejčastěji v období červen–srpen. Ve vysokém množství obsahuje kyselinu křemičitou, nikotinovou a rovněž další organické kyseliny, jako je kyselina askorbová, dále flavonoidy, železo, cholin, hořčiny.
Obsahuje také malé množství saponinů, triterpenové sloučeniny a gallotanin. Důležitou složkou řepíku jsou také katechinové třísloviny a v menším množství třísloviny elagové a kyselina ursolová.
Kdy řepík využijeme
Velkou výhodou řepíku je i to, že mu nebyly prokázány žádné vedlejší účinky. Droga patří k těm nejuniverzálnějším. Dá se využít k mnoha léčebným procesům. Stimuluje činnost žlučníku, tím napomáhá játrům s detoxikací a zároveň vylepšuje metabolismus tuků a cholesterolu. Reguluje vylučování žluči, pomáhá při výskytu žlučníkových a ledvinových kamenů. Kardiakům je doporučováno užívání řepíku jako močopudné byliny.
V řepíku lékařském najdeme pomoc také při léčbě tuberkulózy, zdlouhavých plicních katarů, při léčbě hlasivek nebo při chrapotu. Ideální je užívat vnitřně čajovou směs a vně přikládat obklady na krk. Řepík pomáhá při tlumení průjmů různého původu. Jeho tříslovinové složky zastavují krvácení, a tak je řepík ideální složkou pro zubní pasty a ústní vody účinkující proti krvácivosti dásní.
Odvar nebo nálev
Pro dosažení jemnějšího účinku drogy využíváme řepík formou nálevu. Silnější účinek nám naopak zajistí odvar vařený přibližně 2 minuty.
Nálev připravíme přelitím doporučeného množství řepíku vroucí vodou, ale až poté, co jsme řepík nejprve jen lehce navlhčili. Nálev necháme stát 15 minut a pak jej přecedíme.
Odvar se připravuje jinak. Drogu, její potřebné množství přelijeme studenou vodou a až poté vodu přivedeme k varu. Povaříme 2 až 3 minuty a necháme 1 hodinku stát, poté scedíme.
Účinkuje také při kožních chorobách
Rozmanitá kožní onemocnění pomáhá léčit stahující a dezinfekční složka obsažená v řepíku. Používá se k rychlejšímu hojení ran, na oplachování ran a na gynekologické výplachy. Řepíkovým čajem nebo pleťovou vodou vyrobenou z řepíku se ošetřuje pokožka trpící akné. Pro stahující (adstringentní) účinek tříslovin obsažených v řepíku je pleťová voda přímo skvělá.
Vhodná je i pro potlačení růstu patogenní mikroflóry. Skvěle řepík účinkuje, nebo spíše nálev z něj připravený, při hojení pooperačních jizev. Doporučujeme jej vřele při hojení jizev u psů a koček po kastraci, nebo jiných operačních zákrocích. Řepík je skvělý v tom, že nezpůsobuje mokvání, ani zadržování vlhka, ale naopak pokožku vysušuje. Tím pádem přispívá k rychlejšímu hojení jizev po operaci.
Bylina učitelů – lidové označení řepíku
Řepík se dá také inhalovat nebo kloktat. Při respiračních chorobách užíváme řepík pravidelně ve formě čaje. Řepíku se někdy přezdívá „bylina učitelů“. Pomáhá jim při onemocnění silně namáhaných hlasivek. Při chrapotu si z něj připravíme čaj, obklad a kloktadlo a všechny tři léčebné formy aplikujeme souběžně. Preventivně tuto metodu využívají řečníci i zpěváci.
Čaj připravíme z jedné lžičky sušené natě, tu zalijeme 150 ml vroucí vody. Po 10 minutách čaj scedíme a popíjíme 3x denně nejlépe před jídlem.
Jak na obklad z řepíku
K výrobě obkladu si připravíme 300 ml vody a 2 polévkové lžíce sušeného řepíku (nať i květ). Řepík ve vodě musí nejprve dostatečně navlhnout a pak vše musí krátce projít varem. 15 minut louhujeme a pak scedíme. Obklady z řepíku se dají využít jak při bolestech v krku, tak při chrapotu, ale rovněž při léčbě křečových žil. V tomto případě skvěle působí v kombinaci s měsíčkovou mastí.
Kdy se řepík nedoporučuje
Na suchou a citlivou pokožku se řepík jako čaj ani jako pleťová voda nedoporučuje. Nevhodný je i pro stárnoucí pokožku. Při podráždění může vyvolat zarudnutí až vyrážku.
Řepík v bylinných směsích
Mimořádně vhodnou bylinou je řepík pro samostatné podávání, avšak skvěle působí i v bylinných směsích. Zevně se kombinuje s kořenem kostivalu anebo kokošky pastuší tobolky, pro vnitřní užívání se používá v kombinaci se semenem ostropestřce, pampeliškou nebo čekankou, případně s pelyňkem nebo měsíčkem lékařským.
