Mezi cykasy a palmami nenajdeme bližší příbuzenský vztah. Skupina cykasotvarých rostlin, a to celá, je velmi starobylá. Na Zemi se vyskytuje už od triasu a jury a řadíme je tudíž k takzvaným živým zkamenělinám. Ačkoli je to téměř neuvěřitelné, předci dnes známých a v současnosti pěstovaných cykasů kdysi obývali svět společně s dinosaury. Ačkoli urazily cykasy historicky předlouhou cestu, od dob původu se téměř nezměnily, a to ani vzhledem ani způsobem života. Před 200 miliony let byly na zeměkouli rozšířeny tyto rostliny mnohem více, než je tomu nyní.
Dnes žijí cykasotvaré rostliny většinou pouze v malých ostrůvkovitých populacích v tropech a subtropech celého světa. Vyjma Evropy mají tyto rostliny na každém kontinentu své určité charakteristické rody a druhy.
Nejvýznamnější a zároveň nejpopulárnější ze zahradnického hlediska jsou takzvané pravé cykasy čili celý rod Cycas. Domovem jsou jim Asie a Austrálie. Z Japonska pochází velmi oblíbený a v našich obchodech nejčastěji prodávaný Cycas revoluta. Méně často lze sehnat Cycas circinalis, jeho velmi blízce příbuzný. Ostatní méně známé druhy obvykle běžně v obchodech k zakoupení nejsou. Jedná se spíše o ceněné kousky soukromých sbírek anebo je spatříme pouze v některých botanických zahradách.
Cykasy mají masivní kulaté nevětvené kmeny, ozdobené nahoře symetricky kruhovitými chocholy dlouhých zpeřených listů. A právě ty jsou na rostlině její nejdekorativnější částí. Floristé s oblibou využívají sušené cykasové listy k tvorbě suchých aranží. Listy těchto rostlin jsou velmi odolné vůči suchu a pevné. Je to způsobeno tím, že většina těchto rostlinných dinosaurů žije v sušších oblastech s nadměrným slunečním svitem.
Hmota těchto rostlin narůstá velmi pomalu. Jako všechny sukulentní rostliny, i cykasy si ukládají své zásobní látky na případnou nepříznivou část roku do dužiny kmenů. Ty se stávají rezervoáry velkého množství škrobnatých látek nazývaných ságo. U některých druhů těchto rostlin dobývání sága pro přípravu pokrmů domorodci znamenalo téměř jejich vyhubení.
Vzhledem ke své odolnosti jsou vhodnými rostlinami do suchých městských bytů. V létě je možné je letnit. Snesou vyšší pokojovou teplotu, ale neublíží jim ani pokles teplot pod 15°C v zimním období. Nutností je zachování dobré drenáže, jelikož rostliny nesnášejí přemokření. Přebytečná zálivková voda musí ihned pryč. Pokud by se stalo a rostlina doma pěstovaná by vám v zimě začala ztrácet listy anebo ji zachvátila hniloba kmínku, je to příznak nedostatku světla, stejně jako v případě vytažených řídkých listů.
Pokud budete opravdu trpěliví pěstitelé, můžete se dočkat i kvetení. Cykasotvaré rostliny kvetou prvně až ve stáří několik desítek let. Samčí rostliny u nás prodávané Zamia furfuracea tvoří deseticentimetrové šištice již ve věku 8-10 let, avšak Cycas revoluta se jimi může pochlubit až někdy ve věku přes 40 let. V našich podmínkách rozmnožování těchto druhů není téměř možné.
Text: Zuzana Bohdalová
