Hledíkovek (Nemesia) je okolo dvaceti druhů, vesměs původem z jižní Afriky. Protože naprostá většina jsou letničky, nebyl problém je přenést do chladnějších pásem, kde jim sezóna od pozdního jara do podzimu stačí na jejich krátký život. Příroda sama nabídla šlechtitelům druhy různého vzrůstu od nízkých drobných rostlinek až po bujné keře s často převislými stonky. Dnes se pěstují jak variety původních druhů, tak nejrůznější kříženci a hybridy.
Žádná barva nechybí
Existují květiny, z jejichž genetického materiálu některou barvu prostě nestvoříte. Tak zůstane věčným snem šlechtitelů modrá růže nebo legendární modrá chryzantéma zvěčněná v povídce Karla Čapka. Hledíkovky zato barvami přímo hýří. Jejich pyskaté a často i ostruhaté květy mohou být bílé, žluté, oranžové, červené, fialové i modré. I v přírodě najdeme dvoubarevné, například bílé se žlutou skvrnou uvnitř kalichu. Šlechtěním pak byly stvořeny odrůdy tečkované, jinobarevné na kraji kalicha, zkrátka tak barevné, že když vysadíte různé odrůdy vedle sebe, budou až oči přecházet.
Vyjmenovávat kultivary zde ani není možné, existuje jich najdete bezpočet a pokud se pro tuto letničku rozhodnete, určitě stojí zato se poohlédnout po zahradnictví, kde se jejich pěstováním dlouhodobě zabývají. Začátečníci nejspíš sáhnou po směsi barev ´CARNAVAL´ hledíkovky žláznaté. Není ovšem jisté, jaká semena jsou ve směsi namíchaná, navíc některá mohou být životaschopnější a ostatní pak již v raném stadiu přerostou a zadusí. Lepší je tedy rozhodně volit jednotlivé kultivary, vysít je zvlášť a teprve vzrostlé sazeničky kombinovat do pestrých směsí.
Ideální do nádob
Hledíkovky mají poměrně křehké stonky a listy a jsou dost choulostivé na přemokření, v záhonu je tedy riziko, že při deštivém počasí rychle přestanou kvést a zajdou. Zato v truhlíku na okně nebo v závěsném květináči vám budou bohatě vykvétat od začátku června až do září, stačí je uprostřed léta po prvním květu sestřihnout. Právě v závěsných květináčích jsou pestré směsi nejkrásnější, hledíkovky tvoří převisy až 30 cm dlouhé a plně kvetou v celé délce stonku. Potřebují vzdušnou na živiny bohatou zeminu, během léta pravidelně přihnojovanou zejména v nádobách, kde se půda rychle vyčerpává. Hledíkovky mají rády slunce až polostín, na prudkém slunci ale rychle odkvétají, takže je raději nedáváme na jižní stranu domu, kde pálí polední slunce. Zaléváme tak, aby přebytečná voda nezůstávala v nádobě. V dubnu si sazeničky předpěstujeme ze semínek, vyrostou rychle během dvou týdnů. V květnu po mrazech pak vyjednocené a přesazené vzrostlé sazenice umístíme ven.
Text: Gabriela Koulová
