V přírodních teplých a mírných pásmech roste na 400 druhů cesmín. V našich oblastech se však pěstuje pouze několik stálezelených i opadavých druhů, protože v našich podmínkách jsou cesmíny poměrně choulostivé na mráz. Cesmíny jsou keře, které však mohou po letech dosahovat vzrůstem i velikosti menších stromů. Bývají vysazovány jako solitéry, ale i do živých plotů, kde vyžadují pravidelný zástřih, aby dostatečně zhoustly. Jsou to rostliny velmi zdobné, a to nejen svým nevšedním olistěním, ale často i velkým množstvím nápadných plodů. Těmi jsou obvykle červené bobule, výjimečně i bobule bílé.
Nejznámější a nejrozšířenější druh Ilex aquifolium – cesmína ostrolistá roste v jižní i západní Evropě, v severní Africe a v západní Asii až po Čínu. Ve své domovině může dorůst až do 15 m výšky. Listy jsou na okraji ostnitě zubaté, což může vést k bolestivému poranění při manipulaci s nimi. Jsou však krásně lesklé temně zelené a velmi tuhé. Existují však i druhy se zakulacenými listy bez ostnů. Existuje velká řada nejrůznějších kultivarů lišících se od sebe celkovým habitem, výškou, tvarem a vybarveností listů i barvou bobulí.
Květy se na rostlině začínají objevovat od května až do června. V zimě již na rostlině doslova svítí temně korálově červené plody. Tyto keře dobře snáší zastínění, vyhovují jim dostatečně vzdušné a zároveň vlhké humózní půdy. Kolem vysazené vyšší stromy jim poskytnou dostatečnou ochranu proti větru i mrazu.
Stálezelená cesmína se svým neopadavým zeleným listím se vlastně stala symbolem pokračování života. Již starověké římské oslavy slunovratu se bez cesmíny neobešly. Římané totiž posílali větvičky cesmíny jako důkaz své náklonnosti svým přátelům. Křesťanská tradice má cesmínu za symbol věčnosti, pichlavé listy představují Kristovu trnovou korunu a rudé plody symbolizují Kristovu krev.
I v lidových tradicích se objevuje symbolika cesmíny. Živý plot z ní vyrostlý se podle tradice stává ochranným prvkem proti moci čarodějů a zlých duchů. Vždy se tedy cesmíny vysazovaly poblíž stavení, aby jej ochránily před zlými duchy, ale i proti jedu, ohni a bleskům. Z cesmínového dřeva se vyráběly i domovní prahy, aby žádná čarodějnice nemohla tento práh překročit a vstoupit do domu. Cesmína se věšívala i do stájí, aby se dobytku dobře dařilo a aby rodily ovce po dvou jehňatech.
V Británii si dívky pod polštář vkládaly tři lístky cesmíny, na které předem napsaly jména svých nápadníků. Ten lístek se jménem, který vytáhla dívka ráno jako první, jí prozradil jméno jejího budoucího ženicha.
Text: Zuzana Bohdalová
