Za domovinu rohovníků je označována Přední Asie a také východní Středomoří. Plody rohovníku jsou také nazývány Svatojánský chléb. Ten je významnou ingrediencí potravin pro diabetiky, a to v nejrůznějších formách přípravy. Snad nejdůležitější je rohovníková moučka používající se v potravinářském průmyslu jako zahušťovadlo. V minulosti měla semena – velmi tvrdé a nezničitelné pecky, velmi důležitý význam. Byla měrnou jednotkou karátu. Semena velikosti čočky vážící přibližně všechna stejně, a to asi 200 mg, byla ve starověku používána jako váhová jednotka pro diamanty.
Rohovníky vytvářejí samy od sebe spíše keře, mohou však být pěstovány i jako stromy. Dosahují úctyhodného stáří. Ve věku kolem 15 let mají stromy kulatou korunu. Pěstované v kontejnerech však dosahují mnohem menší výšky, protože v nich rostou pomalu. Rostliny mají tuhé kožnaté tmavě zelené lesklé listy. Po odkvětu se na stromech začínají vytvářet až 30 cm dlouhé jedlé masité lusky v barvě kaštanů, které sloužily dříve jako náhrada čokolády.
Pokud se chcete vlastnoručně pokusit o vypěstování rostliny ze semene, nechejte před výsevem přes noc bobtnat semeno ve vodě. Na druhý den ho zasaďte do hlíny asi do hloubky 1 cm. Při pokojové teplotě vám semeno vyklíčí s největší pravděpodobností asi za měsíc. Do větších nádob se přesazování doporučuje pouze zřídka. Pokud má přes zimu rohovník dostatečné světlo, může stát i v teple. Přezimovat ho můžeme také ve studeném skleníku. Vysazený a dobře zakořeněný stromek snese i krátké mrazy do – 5°C. Škodí mu přemokření. Ze své původní vlasti je totiž navyklý na sucho.
Jako vysazený se hodí do všech skleněných přístaveb, pokud v nich teplota neklesá pod již zmíněné -5°C. Pro svůj netradiční tvar a výraznou sukovitost patří k výrazně jinak tvarovaným stromům, než s jakými se setkáváme u nás. Má v oblibě stanoviště na plném slunci, ale dařit se mu bude i v polostínu. V polostínu však může ztrácet svůj původní vzhled, jeho listy jsou zde větší a krátké mladé větve vznikají jen těžko. Koruna rohovníku se dá libovolně stříhat.
Ke slabým stránkám rohovníku patří to, že jeho plody přitahují krysy. To má fatální následky zvláště ve středomořských zemích. Jinak však netrpí žádnými nemocemi a nenapadají ho žádní jiní škůdci.
Každý cestovatel, který putoval zimním středomořím, si jistě navždy uchoval v paměti krásu stabilních stálezelených siluet těchto okouzlujících stromů.
Text: Zuzana Bohdalová
