Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o strom, avšak pravdou je, že banánovník je pouze jedna z největších bylin na světě z čeledi banánovníkovitých (Musaceae). Dorůstá výšky dokonce až 16 m. Podmínkou toho, aby začala plodit, je velké vlhko a vysoká teplota okolo 30°C.
V arabském slovníku naleznete výraz „banan“ jako označení pro prst. Vědci odhadují výskyt prvního banánu na dobu přibližně před 10 tisíci lety. První dochovaná písemná zmínka o banánu pochází s největší pravděpodobností z roku 327 př.n.l., tehdy Alexandr Veliký objevil chuť banánu právě v Indii. První banánový sad však vznikl v Číně, a to kolem roku 200 našeho letopočtu. V průběhu staletí se banány šířily po celé Africe a roku 1502 byly vybudovány první banánové plantáže v Karibiku a Střední Americe portugalskými kolonisty.
Málo známé je to, že v tropech se pěstuje i skupina takzvaných zeleninových banánů zvaných plantejny. Za syrova jsou tyto plody nejedlé. Obsahují totiž velké množství škrobů, proto se musí tepelně upravovat. Po uvaření ve vodě nebo po upečení na oleji slouží jako příloha nebo hlavní jídlo. V určitých zemích jsou v podstatě náhražkou našich brambor. V mnohých zemích Asie mají pro místní obyvatelstvo plantejny podstatně větší význam než banány ovocné. Běžně se z nich připravuje banánová mouka, vaří banánové pivo anebo se z nich destiluje gin.
Dlouho se myslelo, že banány neobsahují ani žádné vitamíny a že se po nich navíc tloustne. I tyto mýty však byly nakonec vyvráceny. Prokázán byl v banánech vitamín B, který tiší nervy a pomáhá proti stresu. Američtí vědci označili banán za ideální prostředek ke zvýšení výkonnosti mozku. Testu se zúčastnilo na dvě stě studentů, kterým byla předkládána banánová strava 3 x denně a nakonec se prokázalo, že studentům tato strava pomohla soustředit se na učivo.
Opravdu se nemusíte obávat konzumace banánů, a to ani ti z vás, kteří se chystají hubnout! Jeden středně velký banán totiž obsahuje pouze 0,4,g tuku a 16 g sacharidů, jeho konzumace představuje tedy pouze 140 kalorií. A navíc i báječně zasytí.
Pěstování banánovníku jako pokojové rostliny:
V našich podmínkách se v bytech daří spíše odrůdě Musa cavendishi – banánovníku trpasličímu. V případě příznivých podmínek může tento „trpaslík“ dorůst až do výšky 2 m.
Tato rostlina upoutá na první pohled svými velkými elegantními listy. Její pěstování je poměrně snadné. Velmi dobře snáší letnění. Nejlépe roste při teplotě 20 – 25°C, v zimě mu postačí i 16°C, tou dobou dokonce ani nezastaví růst.
Jelikož se jedná o typickou tropickou rostlinu, je vhodné ji pěstovat v teplém skleníku či tropické zimní zahradě. Rostlina má ráda vyšší relativní vlhkost vzduchu. V prvních dvou letech je dobré ji dvakrát přesadit, vždy po roce. Do substrátu je možné přidávat občas dobře rozložený kravský hnůj. Banánovník upřednostňuje lehčí humózní, mírně kyselou půdu s vyšším obsahem dusíku.
Text: Zuzana Bohdalová
