Nejen vinaři, ale i zahradníci mohou ocenit působení mrazu. Zatímco vinařům nadělí mráz sladké víno, zahradníci vítají mráz kvůli některým rostlinám, u nichž dochází k měknutí právě až působením mrazů. Například mišpule německá (Mespilus germanica), jejíž hnědé plody jsou tvrdé jako kámen a jejich chuť je poněkud natrpklá a změknou podobně jako hruškovité nebo jablíčkovité plody jeřábu oskeruše (Sorbus domestica) až vlivem mrazů. A s plody trnky obecné (Prunus spinosa) je to podobné, před příchodem mrazů jsou bez šťávy a moučné chuti, ta se zlepší až po přemrznutí. Po prvních nočních mrazech ale není již zapotřebí nechávat plody na stromech, hrozí totiž, že je za vás dříve či později sklidí ptáci anebo že plodům popraskají slupky. Výjimku tvoří pouze plody jalovce, ty ke zrání potřebují celou zimu a plně vyzrají až příští rok.
Zimní hlávková kapusta i kadeřávek mohou ještě po dlouhou dobu zůstat na záhonech a dají se sklízet prakticky kdykoli. Při silných mrazech je dobré k hlávkám přihrnout zeminu a rostliny přikrýt netkanou textilií. Pokud jsou co do počasí příznivější dny, kadeřávek může stále narůstat, proto se z něj sklízejí vždy jen vnější spodní listy. Kadeřávek bude chutnat mnohem lahodněji, pokud počkáte se sklizní až poté, co přejde první mráz. Červené zelí není tak mrazuvzdorné, proto je dobré jej rychle spotřebovat, nebo alespoň vhodně uskladnit.
Středomořské bylinky, mezi které patří například dobromysl, tymián, saturejka, estragon nebo yzop nejsou zvyklé ze své domoviny na mráz a proto v našich podmínkách vyžadují ochranu. Jestliže je pěstujete ve volné půdě, jako přikrývka jim v záhonu postačí listí pro ochranu kořenů a v případě nadzemní části je dobré použít krytí chvojím. Chvojí je prodyšné, a tak větvičky bylinek mají šanci po dešti dostatečně proschnout. A zároveň je chvojí i dobře izoluje. U tymiánu, levandule a dobromyslu je potřeba hlídat zimní přemokření, tyto bylinky totiž rády zahnívají. Pokud bylinky nemáte na záhonu, ale pěstujete je v květináčích, ideálně přezimují postavené vedle sebe do dřevěné bedny a obalené slámou nebo dřevitou vatou.
V zimě se může snadno stát, že volně žijící zvířata přijdou na vaši zahradu okusovat kůru mladších stromků. Ve volné přírodě totiž není pro ně touto dobou dostatek potravy. Pod kůrou se nachází výživné růstové pletivo a právě to zvířatům velice chutná. Své stromky můžete spolehlivě ochránit plastovými manžetami ovinutými kolem kmenů. Můžete zvolit i pletivo drátěné, musí být však dostatečně vysoké. Je dobré jej ještě zakopat asi 30 cm do země, aby jej králíci nemohli podhrabat. Stejně dobře jako ochrana kmenů stromů poslouží i dobře připevněná prkna.
Nezapomínáme na přikrmování ptáků suchým krmivem. Do korun stromů jim můžeme zavěšovat také lojové koule. Na jaře se nám za naši příkladnou péči odvděčí zpěvem a sběrem škodlivého hmyzu.
Text: Zuzana Bohdalová
