V chrámech a kostelích se na paměť darů přinesených právě narozenému dítěti Ježíšovi obětovalo kadidlo, myrha a zlato. Vůně ale obklopovala také příbytky bohatých i chudých. Od dávných dob byli vždy bohové uctíváni pálením vonných látek. Starověk považoval za neoblíbenější kadidlo a myrhu, které byly zároveň těmi nejdražšími. Dnes je na připomínku těchto vzácných vůní pálena o vánocích na kamnech purpura a jsou zapalovány vonné františky.
Aromatická látka pro vůni do kadidel ve chrámech se získává z kadidlovníku pravého (Boswellia sacra), tedy z pryskyřic stromů rostoucích v Jemenu. Tento strom dorůstá výšky mezi čtyřmi a pěti metry a nemá příliš bohatou korunu. Vonná pryskyřice vytéká do předem připravených nádobek z naříznutých otvorů ve stromech. Dříve se kadidlo v podobě malých kulovitých tvarů prodávalo na tržištích. Mělo žlutou až načervenalou barvu. Kousky kadidla jsou neprůhledné, pouze na lomu jsou voskově lesklé. Jeho chuť je hořce aromatická a voní příjemně balzámově. A dodnes, stejně jako při bohoslužbách před tisíci lety, se používá kadidlo při pálení v kadidelnicích.
Stromy, z nichž se získává myrha, se jmenují balzámovníky (Balsamodendron) rostoucí na území současné Etiopie. Tyto stromy mají trnité větve a patří do řádu Burseraceae. Z keře myrhy pravé (Balsamodendron myrrha) pochází ta opravdu nejkvalitnější myrha. Původně se také myrha sbírávala i ze stromu Commiphora abyssinica. Staří Egypťané myrhu přidávali i do prostředků k balzamování těl mrtvých. Dále ji využívali k výrobě vonných látek, ženy si natíraly tělo směsí myrhy a oleje. Ve starém Římě se myrha využívala také na výrobu mastí na vlasy a léků na nejrůznější nemoci. Stejně tak sloužila jako utišující prostředek podávaný odsouzeným ukřižováním.
Kadidlo bylo v křesťanské víře symbolem Ježíšova božství, zatímco myrha byla vyjádřením jeho utrpení a smrti na kříži.
Text: Zuzana Bohdalová
