Iberky neboli štěničníky patří do skupiny brukvovitých – Brassicaceae. Řadíme je mezi letničky a dvouletky nebo skalničky. Jejich rozvětvené rostliny dosahují výšky nejčastěji mezi 20 – 30 cm, a tak se s nimi často setkáváme ve skalkách i jako s obrubami záhonů.
Stálezelené iberky mají pro pěstitele mnohé výhody, jsou to milovnice slunných poloh a normální dobře propustné půdy. K velkým výhodám iberek patří jejich bohatá květenství. Nemají ale velkou odolnost vůči holomrazům, a tak jsou vděčné za jakoukoli zimní přikrývku, ideální je vrstva chvoje. Některé druhy iberek se hodí i do suchých zídek nebo k řezu. Uplatnit se mohou velmi dobře i ve skupinových výsadbách na větších plochách. Tam jsou schopné vytvořit doslova tmavě zelené polštáře, které od dubna do května rozkvetou v záplavě nejčastěji bílých anebo fialových, případně i narůžovělých květů.
Iberis sempervirens můžeme bez obav seříznout až o jednu třetinu, snese takové zkrácení velmi dobře. K snad nejoblíbenějším druhům patří Iberis sempervirens L. ‚Schneeflocke‘. Je to po dlouhá léta jedna z nejlepších a velmi odolných odrůd. Je vhodná také na obruby. Jakmile rozkvete, opravdu to na zahradě vypadá, jako by napadl čerstvý sníh. Začíná kvést v dubnu a vydrží kvést až do května. Dosahuje výšky mezi 20 až 25 cm.
Výborně snáší řez Iberis sempervirens L.‘Climax‘. Je to iberka robustního vzrůstu s velmi tvrdým stálezeleným olistěním. Tento druh je zvlášť vhodný pro obruby záhonů, dokáže skvěle nahradit například zimostráz, neboť velmi dobře snáší řez. Její květy jsou bílé, kvete v dubnu až květnu a dorůstá výšky okolo 20 cm.
Silně rostoucí odrůda s velkými čistě bílými květy kvetoucí rovněž v průběhu dubna a května je Iberis sempervirens ‚Findel‘. Rovněž dorůstá do 20 cm.
Nejmenší a nejdrobnější z iberek je odrůda Iberis sempervirens ‚Little Gem‘. Má nízký keříčkovitý vzrůst, bílé květy a dosahuje celkové výšky maximálně 10 cm.
Text: Zuzana Bohdalová
