Jednou z těchto pěstitelsky nenáročných rostlin je perovskie, někdy též označovaná jako ruská šalvěj, nesoucí latinský název Perovskia. Co se péče týká, vyžadují tyto keřovité rostliny každoroční hluboký řez až do starého dřeva. Nedávno vysazené mladší exempláře bude stačit sestříhnou jen o pár centimetrů – 5 až 10.
Spíše než ke květinám, řadíme perovskie k polokeřům. Mají stříbrošedé výhony s velkým množstvím fialových květů v horní polovině rostliny a kvetou obvykle od srpna až do října. Ideálním pěstebním místem pro tyto keře jsou slunné polohy s propustnými půdami. Vyžadují dostatek místa. A aby vynikla jejich krása, počítejte proto s výškou rostliny okolo 1 až 1,5 metru podobně i s šířkou.
Zvlášť dobře vynikne ve velkém množství rostlin pohromadě. A právě proto ji pěstují i ve Villandry, zahradě u stejnojmenného zámku, o kterém jsme již v Magazínu zahrada také psali. Není to však ale žádná pyšná zámecká kráska. Svou pozornost na sebe začne upoutávat obvykle až v červenci, kdy se doslova obalí velkým množstvím modrofialových květů, takže zdálky může tak trochu připomínat kvetoucí levanduli. Jedná avšak o rostlinu z čeledi hluchavkovitých.
Známé jsou čtyři její druhy: perovskie lebedolistá (Perovskia atriplicifolia), perovskie krtičníkovitá (Perovskia scrophulariaefolia), perovskie dřevinkovitá (Perovskia abratanoides) a perovskie artemidina (Perovskia artemisioides).
Již pro název samotný je jasné, že perovskie pochází spíše z oblastí střední Asie. Avšak její původ můžeme hledat nejspíš v Afghánistánu. Některé druhy se vyskytují až v nadmořské výšce okolo 2 000m, na náhorních plošinách Tibetu.
Pro naše účely nám může perovskie na zahradách či v okolí domu posloužit hned několika způsoby. Hodí se jako rostlina, která ukryje popelnicové stání. Skvěle vypadá v kombinaci s růžovými keřovitými růžemi. Právě proto, že velmi dobře snáší plné slunce, je vhodná i do zahrad ve svahu. Proto neváhejte a určitě si několik rostlin pořiďte i do vaší zahrady.
Text: Zuzana Bohdalová
