Přestože v Evropě není původní žádný z asi osmdesáti přírodních druhů hortenzií, doputovaly sem v polovině 18. století z Ameriky a o pár desítek let později i druhy z Japonska a Číny. Zámečtí zahradníci se rychle ujali jejich šlechtění, protože nádherné květy opadavých keřů jim poskytly možnost oživit polostinná zákoutí zahrad ve francouzském i anglickém stylu, hortenzie velkolistá totiž na plném slunci neprospívá, zato při zdech a mezi stromy se jí dobře daří. Stále je tu ale v našich krajích problém s vysokými mrazy.
Proměnlivé květy
V posledních letech se šlechtění zaměřilo na jiný druh – hortenzii latnatou. Původě poměrně řídké laty drobných květů se tak změnily na bohatá květenství, jejichž krása se směle vyrovná hortenziím velkolistým. Základní barva květů je vždy bílá, během dlouhé doby kvetení se ale pomalu proměňuje v jemně růžovou, tmavorůžovou a končí jako sytě červené. Keře vykvétají později než hortenzie velkolistá, zpravidla až začátkem srpna a rozvíjejí se postupně zdola nahoru až do října. V době, kdy mnoho květů již na zahradě nenajdeme, jsou tak laty těchto keřů nádhernou podzimní ozdobou zahrady. Ostatně na keřích je můžeme ponechat i přes zimu, i tehdy jsou velice dekorativní.
Záruka květů
Výhodou tohoto druhu je totiž i to, že vykvétá na jednoletých výhonech. Dokonce i kdyby mráz loňské větvičky poškodil, můžete je na jaře směle seříznout, brzy obrazí a na konci léta se dočkáte květů. Mrazuvzdornost je ale vysoká – šlechtěné kultivary odolají i –27 °C, přitom rostliny není třeba v našich krajích nijak chránit. Hodí se i do vyšších poloh, snad jen skutečně ledové kotliny pro ně nejsou vhodné.
Solitéry i živý plot na slunci
Hortenzie latnaté se rozrostou do kompaktního keře až dva metry vysokého a metr a půl širokého. Na jaře je můžete seříznout, abyste keř prosvětlily a daly možnost mladým výhonům bohatě nasadit na květ. Když je ale několik let ponecháte růst volně, nic se nestane. Ostatně snadno poznáte, kde už starší větve dřevnatí a keř nezdobí, takže právě tyhle pak odstraníte. Keře vynikají samostatně i ve skupinách v živém plotu. Jednotlivé kultivary se vlastnostmi prakticky neliší, takže je můžete sázet pěkně vedle sebe, aniž byste museli nějak upravovat půdu. Na rozdíl od hortenzií velkolistých, které nesnášejí plné slunce, latnatým se právě na světlých osluněných místech daří nejlépe. Nejsou náročné na půdní typ, v živné, dobře propustné půdě budou nádherné. Jakmile zakoření, dobře zvládají i letní přísušek, ale v rovnoměrně vlhké zemi budou zdravější. Velmi dobře reaguje na hnojení, nabídnou pak vetší květy a mohutnější trs. Snáší jakoukoli světovou stranu a pH půdy.
Načechraná krása
V nabídce kultivarů se nyní každoročně objevují nové přírůstky. Hitem poslední doby je VANILLE FRAISE. Její květenství mohou být až 30 cm dlouhá a téměř 20 cm široká. Tvar je nadýchaný jako cukrová vata, bílé květy se odspodu postupně mění na jemně růžovou až sytě malinovou. Dalším znakem, který podtrhuje její krásu, jsou sytě vínově červené, pevné stonky, které se ani za deště nekácí a spolehlivě drží obrovskou květní latu. LEVANA je docela jiná. Dokáže narůst až do čtyřmetrové výšky a kromě až 50 cm dlouhých řidších lat květů ji od jara zdobí také zajímavé vykrajované listy s pilovitými okraji. Jednotlivé kvítky nakvétají po obvodu, ty jsou velké a zářivě bílé, uprostřed květenství jsou pak husté trsy drobných kvítků krémových. Limelight má květy až 30 cm velké, vypasené laty nejprve zelenobílé barvy, když rozkvétá v polovině prázdnin a potom se mění v jasně starorůžovou od konce léta do začátku podzimu. PINKY WINKY má 40 cm vysoké vzpřímené laty do špičky. Vyrůstají na pevných stoncích, takže ani pod náporem vody ze silných dešťů nepadají. Rozkvétají v polovině léta krémově bílou barvou ve směru odspodu nahoru a než vykvete horní část květenství, spodek už nabírá růžovou barvu. Do konce léta jsou tak dvoubarevné – od světle růžové nahoře až do tmavě růžové vespod. Teprve předloňskou novinkou je SUNDAE FRAISE s baculatými, středně velkými květenstvími, jež vykvetou šlehačkově bílé a brzy začnou nabírat růžovou barvu, která vydrží dlouho do podzimu. Nižší, jen asi metrové keře, tvoří PHANTOM. V průběhu kvetení mění barvu od světlé, přes růžovou až po tmavě červenou. Neúnavně nakvétá neomezeně dlouho až do prvních podzimních mrazů.
TIP
Hortenzii latnatou můžete pěstovat ve velkém květináči i na osluněné terase. Abyste udrželi vzrůst, na jaře ji nezapomeňte asi o třetinu až dvě třetiny seříznout – lépe a bohatěji vám tak také vykvete. Nezapomínejte udržovat zeminu vlhkou a přihnojujte (v květináči se živiny rychle spotřebují). Na zimu květináč raději obalte proti mrazu a zeminu namulčujte vrstvou kůry nebo slámy, zabráníte tak promrznutí kořenů.
Text: Gabriela Koulová
